Aktualizováno 7. 9. 2026

Ilustrační obrázek byl vytvořen prostřednictvím umělé inteligence

V České republice dochází přibližně ke stovce smrtelných pracovních úrazů ročně, v důsledku čehož mnoho rodin a dalších osob přichází o blízkého člověka. To je nejen vystavuje psychickému utrpení, ale mnohdy také finančním obtížím, jelikož zemřelí často bývají také živiteli rodin. V tomto článku proto shrnujeme, jak jednat v případě, že taková tragická událost nastane, jak postupovat při uplatnění nároku na odškodnění duševních útrap a jak získat kompenzaci tehdy, kdy byl zemřelý živitelem rodiny.

Rychlý přehled článku

• Na co mají pozůstalí nárok: Jaké odškodnění mohou získat v případě úmrtí blízké osoby v důsledku pracovního úrazu?
• Kdo má nárok na odškodnění: Komu zákon přiznává náhradu za úmrtí zaměstnance?
• Výživa pozůstalých: Kdo má nárok na náhradu nákladů na výživu a jak se její výše počítá?
• Výše odškodnění pro pozůstalé: Jak se stanovuje jednorázová náhrada nemajetkové újmy?
• Potřebujete poradit s odškodněním? Pomůžeme vám zjistit, na co máte nárok a jak jej uplatnit.

Na co mají pozůstalí nárok po smrtelném pracovním úrazu?

Pokud zaměstnanec zemře v důsledku pracovního úrazu, mohou jeho pozůstalým a dalším oprávněným osobám vzniknout nároky na odškodnění podle zákoníku práce.

Může jít zejména o:

• náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
• náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, pokud byly před úmrtím vynaloženy,
• jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých, která má kompenzovat duševní útrapy spojené se ztrátou blízké osoby,
• náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

Náhrada nákladů spojených s léčením a pohřbem náleží tomu, kdo tyto náklady skutečně vynaložil.

Za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem odpovídá za zákonem stanovených podmínek zaměstnavatel. Zaměstnavatelé jsou pro tyto případy ze zákona pojištěni pro případ odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Kdo má nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy?

Zákoník práce označuje toto odškodnění jako jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých.

Nárok na ni mají zejména:

• manžel nebo partner zemřelého zaměstnance,
• děti zemřelého zaměstnance,
• rodiče zemřelého zaměstnance,
• další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní.

Nárok tedy nemusí být omezen pouze na nejbližší příbuzné. Za určitých okolností jej mohou mít také jiné osoby, například blízký přítel nebo osoba, která se zemřelým žila ve společné domácnosti. V takovém případě je však nutné prokázat, že jejich vztah k zemřelému svou intenzitou odpovídal rodinnému nebo obdobně blízkému vztahu a že jeho ztrátu pociťují jako vlastní újmu.

Jak funguje náhrada nákladů na výživu pozůstalých?

Podle zákoníku práce náleží náhrada nákladů na výživu těm pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu skutečně poskytoval nebo vůči nimž měl vyživovací povinnost.

Typicky může jít o děti, manžela či partnera, případně další osoby, vůči nimž měl zemřelý vyživovací povinnost nebo které skutečně vyživoval.

Pokud zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, náhrada se stanoví ve výši 50 % jeho průměrného výdělku.

Pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí základ náhrady 80 % jeho průměrného výdělku.

Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečítá důchod, který jim byl přiznán v souvislosti se smrtí zaměstnance. K případnému vlastnímu výdělku pozůstalých se naopak při výpočtu nepřihlíží.

Náhrada je vyplácena po dobu, po kterou by zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Nejpozději ji lze vyplácet do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý dosáhl 65 let věku, případně svého důchodového věku, pokud je vyšší než 65 let.

Jak se počítá výše náhrady nemajetkové újmy pro pozůstalé?

Jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých upravuje § 271i zákoníku práce.

Zákon stanoví, že každému oprávněnému pozůstalému náleží nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém právo na náhradu vzniklo.

Pokud tedy právo na náhradu vznikne v roce 2026, vychází se z průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí roku 2025.

Dvacetinásobek průměrné mzdy představuje zákonnou minimální hranici odškodnění. Výsledná náhrada může být s ohledem na konkrétní okolnosti případu vyšší. Zákoník práce rovněž umožňuje soudu zákonem stanovenou výši odškodnění přiměřeně zvýšit.

Specifické pravidlo platí pro rodiče zemřelého. Pokud je náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina zákonem stanovené minimální částky. Pokud náhrada náleží pouze jednomu rodiči, náleží mu celá tato částka.

Potřebujete poradit s odškodněním?

Pokud váš blízký zemřel v důsledku pracovního úrazu a nejste si jisti, jaké nároky můžete uplatnit, obraťte se na nás.

Váš případ s vámi bezplatně a nezávazně probereme, posoudíme možnosti odškodnění a pomůžeme vám najít vhodný další postup.

Pomohli jsme již stovkám lidí v České republice i v zahraničí. Při řešení tak citlivé situace je důležité mít po boku odborníka, který se orientuje v právních předpisech, zná praxi pojišťoven a dokáže vám pomoci získat odškodnění v takové výši, která vám podle okolností případu skutečně náleží.

Nezávazná konzultace vám zabere jen několik minut.

FAQ

1. Kdo má nárok na odškodnění po smrtelném pracovním úrazu?

Nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy mají zejména manžel nebo partner zemřelého zaměstnance, jeho děti a rodiče. Náhrada může náležet také dalším osobám v rodinném nebo obdobném poměru, pokud ztrátu zemřelého pociťují jako vlastní újmu.

2. Na jaké odškodnění mají pozůstalí po smrtelném pracovním úrazu nárok?

V souvislosti se smrtelným pracovním úrazem mohou vzniknout zejména nároky na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých a náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

3. Jak se vypočítá odškodnění duševních útrap po smrtelném pracovním úrazu?

Minimální výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy odpovídá dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém právo na náhradu vzniklo. Výsledná výše odškodnění však může být s ohledem na konkrétní okolnosti případu vyšší.

4. Mohou získat odškodnění i osoby, které nejsou příbuznými zemřelého?

Ano, za určitých okolností mohou mít nárok také další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní. Rozhodující je zejména skutečná povaha a intenzita vztahu k zemřelému.

5. Mají děti a manžel zemřelého nárok na náhradu výživy?

Ano, pokud jim zemřelý zaměstnanec výživu skutečně poskytoval nebo vůči nim měl vyživovací povinnost. Nárok mohou mít například děti, manžel či partner nebo jiné oprávněné osoby.

6. Jak vysoká je náhrada nákladů na výživu pozůstalých?

Pokud zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, činí náhrada 50 % jeho průměrného výdělku. Pokud šlo o více osob, činí základ náhrady 80 % jeho průměrného výdělku. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečítá důchod přiznaný v souvislosti se smrtí zaměstnance.

7. Jak dlouho se vyplácí náhrada výživy po smrtelném pracovním úrazu?

Náhrada se vyplácí po dobu, po kterou by zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Nejpozději může být poskytována do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý dosáhl 65 let věku, případně svého důchodového věku, pokud je vyšší než 65 let.

8. Jak se rozděluje odškodnění mezi rodiče zemřelého zaměstnance?

Pokud je zákonem stanovená minimální jednorázová náhrada nemajetkové újmy vyplácena oběma rodičům zemřelého, náleží každému z nich polovina této částky. Pokud náhrada náleží pouze jednomu rodiči, náleží mu celá zákonem stanovená minimální částka.

Mgr. Boris Achmedov, advokát

Vedoucí oddělení odškodnění a projektu První zdravotní

KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář

‍