Výpočet odškodnění trvalých následků pracovního úrazu v roce 2026: kolik činí odškodnění a jak ho získat

September 4, 2026

Pracovní úraz

Pracovní úraz může zanechat následky na zdravotním stavu, které zaměstnance omezují ještě dlouho po skončení léčby, někdy po celý zbytek života. Za takové trvalé následky náleží poškozenému náhrada za ztížení společenského uplatnění (ZSU).

V roce 2026 činí hodnota jednoho bodu při odškodnění pracovního úrazu 481,71 Kč. U vážnějších úrazů proto může odškodnění trvalých následků dosahovat statisíců nebo i milionů korun.

Samotný přepočet již stanoveného počtu bodů na peněžní částku není složitý. Mnohem náročnější je správně určit, které trvalé následky pracovní úraz způsobil, jak závažné jsou a kolik bodů jim odpovídá.

Právě zde mohou vznikat zásadní rozdíly. Pokud některý následek není vůbec ohodnocen nebo je jeho závažnost podceněna, může poškozený získat podstatně nižší odškodnění, než na jaké má ve skutečnosti nárok.

V tomto článku vysvětlujeme:

· co jsou trvalé následky pracovního úrazu a ztížení společenského uplatnění,

· jak se stanovuje výše odškodnění a hodnota bodu v roce 2026,

· kdy se trvalé následky hodnotí,

· proč je u závažnějších úrazů důležitý znalecký posudek,

· kdo odškodnění vyplácí a jak jej získat,

· kdy lze požadovat vyšší odškodnění.

Co jsou trvalé následky pracovního úrazu?

Trvalými následky se rozumí dlouhodobá nebo trvalá zdravotní omezení, která zaměstnanci zůstala v důsledku pracovního úrazu.

Může jít například o omezení pohyblivosti kloubů nebo páteře, poškození nervů a poruchy citlivosti, omezení funkce ruky nebo nohy, následky poranění hlavy a mozku, zhoršení zraku nebo sluchu, závažné jizvy a deformity nebo trvalé psychické následky.

Při jejich hodnocení není rozhodující pouze původní diagnóza. Podstatné je především to, jaké zdravotní následky zaměstnanci skutečně zůstaly a jak jej omezují v dalším životě.

Zákon pro jejich odškodnění používá pojem ztížení společenského uplatnění. Zohledňují se přitom dopady trvalého poškození zdraví do životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho dalšího uplatnění v životě.

Trvalé následky nejsou totéž co bolestné

Bolestné a ztížení společenského uplatnění představují dva samostatné nároky.

Nárok z vytrpěné bolesti slouží k odškodnění bolesti a dalších obtíží spojených se samotným zraněním a jeho léčením. Zohledňuje například operace, komplikace léčby nebo další bolestivé zákroky.

Ztížení společenského uplatnění naproti tomu slouží k odškodnění následků, které poškozenému zůstávají do budoucna.

Z jednoho pracovního úrazu proto může zaměstnanec získat jak bolestné, tak odškodnění trvalých následků.

Vedle nich mohou podle okolností vzniknout i další nároky, například náhrada ztráty na výdělku, renta, léčení, náklady péče nebo náhrada věcné škody.

Jak se trvalé následky pracovního úrazu odškodňují?

Ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem se hodnotí podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Jednotlivým trvalým zdravotním následkům odpovídá dle citovaného právního předpisu určitý počet bodů. Pokud pracovní úraz způsobil více samostatně hodnotitelných následků, hodnotí se jednotlivě a jejich bodové ohodnocení se sčítá.

Jakmile je bodové hodnocení správně stanoveno, jeho přepočet na peněžní částku je již přímočarý:

počet bodů × hodnota jednoho bodu = výše odškodnění ZSU

Podstatně složitější je však samotné určení správného počtu bodů. Je třeba zachytit všechny trvalé následky pracovního úrazu, správně je zařadit podle nařízení vlády, určit jejich závažnost a v odůvodněných případech posoudit také podmínky pro požadavek na vyšší odškodnění.

Právě správnost a úplnost odborného hodnocení proto může mít na výslednou částku odškodnění zásadní vliv.

Jak se určuje hodnota jednoho bodu?

Hodnota bodu není stanovena jednou pevnou částkou. Každý rok se nově určuje podle vývoje průměrné mzdy v České republice.

Podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí hodnota jednoho bodu 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém vznikla povinnost provést hodnocení ZSU.

U trvalých následků je proto důležité, že hodnota bodu se neurčuje podle roku, ve kterém došlo k pracovnímu úrazu. Rozhodující je rok, ve kterém vznikla povinnost provést hodnocení ztížení společenského uplatnění, tedy v návaznosti na ustálení zdravotního stavu poškozeného, kdy je již možné trvalé následky hodnotit.

Pokud tedy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz například v roce 2024, ale jeho zdravotní stav se ustálil a ZSU bylo možné hodnotit až v roce 2026, použije se hodnota bodu rozhodná pro rok 2026, nikoliv hodnota platná v roce 2024.

Pro rok 2026 se vychází z průměrné mzdy za první tři čtvrtletí roku 2025 ve výši 48 171 Kč. Hodnota jednoho bodu proto činí:

1 % z 48 171 Kč = 481,71 Kč.

S růstem průměrné mzdy se tak zpravidla zvyšuje také hodnota jednoho bodu. U dlouhodobě léčených pracovních úrazů proto může mít okamžik, kdy se zdravotní stav ustálil a bylo možné ZSU ohodnotit, významný vliv také na výslednou peněžní částku.

Kolik můžete za typické trvalé následky získat?

Následující tabulka uvádí několik orientačních příkladů trvalých následků podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a jejich přepočet podle hodnoty bodu pro rok 2026.

Uvedené částky jsou pouze orientační. Jeden pracovní úraz může způsobit několik samostatně hodnotitelných následků a výsledné hodnocení závisí na konkrétním zdravotním stavu poškozeného.

Výši svého nároku proto nelze spolehlivě určit pouze podle jedné diagnózy nebo podle částky, kterou za podobné zranění obdržel jiný poškozený.

Proč může být výsledné odškodnění výrazně vyšší nebo nižší?

Největší prostor pro rozdíl ve výsledné výši náhrady nevzniká při samotném násobení počtu bodů hodnotou jednoho bodu. Vzniká při stanovení samotného bodového hodnocení.

U vážnějšího pracovního úrazu může mít poškozený několik následků z různých oborů lékařské vědy. Vedle ortopedického omezení může jít například o neurologické následky, poškození nervů, poruchy citlivosti nebo psychické obtíže.

Pokud některý samostatně hodnotitelný následek zůstane opomenut nebo je nesprávně ohodnocena jeho závažnost, projeví se to přímo ve výsledné výši odškodnění.

Rozdíl může být značný. V roce 2026 znamená rozdíl 500 bodů částku 240 855 Kč a rozdíl 1 000 bodů již 481 710 Kč.

U závažných pracovních úrazů proto není nejdůležitější otázkou, zda někdo správně vynásobil počet bodů částkou 481,71 Kč. Zásadní je především to, zda byl správně určen samotný počet bodů.

Lékařský posudek od praktického lékaře nemusí být pro poškozeného nejlepší řešení

Při likvidaci pracovních úrazů se poškození často setkávají s tím, že je pojišťovna za účelem bodového ohodnocení odkáže na jejich praktického lékaře.

Takový postup má svůj zákonný základ. Pokud poškozeného kvůli jednomu pracovnímu úrazu léčilo více poskytovatelů zdravotních služeb, vydává podle nařízení vlády lékařský posudek o ohodnocení ZSU zpravidla jeho registrující praktický lékař.

To však ještě neznamená, že jde z pohledu poškozeného vždy o nejvýhodnější způsob odborného posouzení jeho nároku.

Praktický lékař se běžně nezabývá znaleckým hodnocením újmy na zdraví a zpravidla nemá zkušenosti s komplexním hodnocením závažných pracovních úrazů, jednotlivými položkami bodového hodnocení ani s případy, kdy se následky pohybují na pomezí několika medicínských odborností.

U jednoduchého úrazu nemusí být takový postup problematický. U závažnějšího pracovního úrazu s trvalými následky však může být v zájmu poškozeného získat nezávislé odborné posouzení.

Proč u závažných pracovních úrazů spolupracujeme se znalci?

V případech závažnější újmy na zdraví spolupracujeme se specializovanými znalci se zkušenostmi s hodnocením újmy na zdraví. Jejich úloha nespočívá pouze v tom, že vezmou již známý počet bodů a přepočítají jej na peníze.

Zásadní je především odborné posouzení:

jaké trvalé následky pracovní úraz skutečně způsobil,
zda byly zachyceny všechny zdravotní následky,
pod kterou položku nařízení vlády mají být správně zařazeny,
jaký stupeň zdravotního omezení odpovídá skutečnému stavu poškozeného,
zda existují další samostatně hodnotitelné následky,
jak se na zdravotním stavu podílejí následky z různých medicínských odborností,
zda je zdravotní stav již dostatečně ustálený pro konečné hodnocení.

Znalecký posudek současně vytváří podstatně silnější podklad pro jednání se zaměstnavatelem a jeho pojišťovnou. Pokud pojišťovna výši nároku zpochybní a spor je nutné řešit soudně, může být kvalitní znalecké posouzení zásadním důkazním prostředkem. Bez kvalitního odborného podkladu je proto vyjednávací i důkazní pozice poškozeného zpravidla slabší.

Nejčastější problémy při hodnocení trvalých následků

K nižšímu odškodnění může dojít například tehdy, pokud nejsou ohodnoceny všechny aspekty trvalých následků pracovního úrazu a pozornost se soustředí pouze na hlavní diagnózu.

Problémem může být také nesprávné zařazení zdravotního následku. Ne každý následek lze mechanicky zařadit pouze podle názvu diagnózy. Pokud určitý následek není v příloze nařízení výslovně uveden, nařízení umožňuje použít bodové hodnocení poškození zdraví, které je s ním svým charakterem a dopadem nejvíce srovnatelné.

Významný rozdíl může vzniknout také nesprávným určením závažnosti následku. U některých následků nařízení rozlišuje například lehký, střední a těžký stupeň, mezi nimiž mohou být rozdíly v řádu stovek bodů.

U závažných úrazů je třeba pamatovat také na následky z různých odvětví lékařské vědy. Vedle ortopedických následků mohou být samostatně významné například následky neurologické nebo psychiatrické.

Kdy se trvalé následky hodnotí?

Ztížení společenského uplatnění nelze zpravidla spolehlivě ohodnotit bezprostředně po pracovním úrazu.

Podle nařízení vlády se ZSU hodnotí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví, pokud je již zřejmé, že jde o trvalé poškození a dalším léčením nebo rehabilitací nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. Jeden rok však nepředstavuje pevnou lhůtu.

U těžkých úrazů totiž může léčba pokračovat podstatně déle. Poškozeného mohou čekat další operace, rehabilitace nebo jiné zákroky a skutečný rozsah trvalých následků může být znám až později. Předčasné hodnocení ostatně může být pro poškozeného nevýhodné, pokud v době jeho provedení ještě není zřejmý skutečný rozsah trvalého zdravotního omezení.

Co když se zdravotní stav později zhorší?

Vyplacení odškodnění nároku ze ztížení společenského uplatnění neznamená, že je otázka odškodnění trvalých následků navždy uzavřena. Pokud se již dříve ohodnocené trvalé následky následně zhorší, provede se nové hodnocení ztížení společenského uplatnění.

Od nově stanoveného bodového hodnocení se odečte počet bodů, který odpovídal dříve odškodněnému zdravotnímu stavu. Poškozenému tak může vzniknout další nárok na odškodnění za následné zhoršení trvalých následků.

Může být odškodnění vyšší než základní bodové hodnocení?

První a v praxi častější možností je, že původní bodové hodnocení bylo neúplné nebo nesprávné. Některý následek mohl být opomenut, nesprávně zařazen nebo podhodnocen. V takovém případě nejde ve skutečnosti o zvýšení odškodnění nad zákonný rámec, ale o správné a úplné stanovení nároku.

Vedle toho zákoník práce umožňuje, aby soud výši odškodnění stanovenou podle právního předpisu přiměřeně zvýšil. Tato možnost může mít význam zejména u mimořádně závažných pracovních úrazů, u nichž základní bodové odškodnění dostatečně nevystihuje konkrétní dopad trvalých následků do života poškozeného.

O zvýšení nad základní zákonnou výši však rozhoduje soud, nikoli znalec. Úlohou znalce je odborně popsat zdravotní stav, rozsah následků a jejich dopady a vytvořit tak kvalitní odborný podklad pro uplatnění nároku.

Kdo odškodnění pracovního úrazu vyplácí?

Za újmu způsobenou pracovním úrazem odpovídá zaměstnanci zaměstnavatel. Zaměstnavatelé jsou pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání zákonně pojištěni. V praxi proto odškodnění zpravidla administruje a za zaměstnavatele vyplácí příslušná pojišťovna.

Je však důležité nezaměňovat roli pojišťovny s rolí nezávislého zástupce poškozeného. Pojišťovna neposkytuje poškozenému nezávislé právní zastoupení a jejím úkolem není za něj vyhledávat všechny možnosti, jak dosáhnout co nejvyššího odškodnění. Zejména u závažnějších pracovních úrazů proto doporučujeme, aby si poškozený nechal rozsah svých nároků posoudit nezávisle.

Jak postupovat, pokud Vám pracovní úraz zanechal trvalé následky?

Pokud Vám po pracovním úrazu zůstávají dlouhodobé zdravotní problémy, je důležité především uchovávat kompletní zdravotnickou dokumentaci a nepřistupovat k definitivnímu hodnocení trvalých následků předčasně.

Jakmile je zdravotní stav dostatečně ustálený, je třeba odborně posoudit, jaké trvalé následky pracovní úraz způsobil a jaké bodové hodnocení jim odpovídá.

U závažnějších pracovních úrazů doporučujeme nespoléhat pouze na bodové ohodnocení zajištěné prostřednictvím praktického lékaře, ale zvážit nezávislé znalecké posouzení.

Následně je možné vůči zaměstnavateli uplatnit konkrétně vyčíslený nárok a současně prověřit, zda poškozenému nevznikly také další nároky z pracovního úrazu.

Pokud zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna odmítne odpovídající částku uhradit, lze nárok vymáhat také soudní cestou.

Jak Vám může pomoci První zdravotní?

Odškodňováním újmy na zdraví se zabýváme již více než 13 let a za tuto dobu jsme pomohli stovkám poškozených klientů.

U závažnějších pracovních úrazů se nespoléháme pouze na bodové hodnocení zajištěné pojišťovnou. Spolupracujeme se specializovanými znalci, kteří mají zkušenosti s komplexním hodnocením újmy na zdraví a dokážou odborně posoudit jednotlivé zdravotní následky pracovního úrazu.

Na základě odborného posouzení následně uplatňujeme nároky vůči zaměstnavateli a jeho pojišťovně. Pokud není možné dosáhnout odpovídajícího odškodnění mimosoudně, jsme připraveni nároky klienta vymáhat také soudní cestou.

Naším cílem není pouze vypočítat hodnotu jednoho nároku. Pracovní úraz posuzujeme komplexně, abychom prověřili všechny nároky, které mohou poškozenému náležet.

FAQ – nejčastější otázky

1. Kolik činí hodnota jednoho bodu ZSU v roce 2026?

V roce 2026 činí hodnota jednoho bodu 481,71 Kč. Každoročně se stanovuje jako 1% průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.

2. Kdy se trvalé následky pracovního úrazu hodnotí?

ZSU se hodnotí zpravidla přibližně rok po poškození zdraví, pokud je již zdravotní stav dostatečně ustálený. U závažnějších úrazů může být vhodné s hodnocením počkat déle.

3. K jakému datu se určuje hodnota bodu u trvalých následků pracovního úrazu?

Hodnota bodu se neurčuje podle data pracovního úrazu. Rozhodující je rok, ve kterém vznikla povinnost provést hodnocení ztížení společenského uplatnění, tedy v návaznosti na ustálení zdravotního stavu poškozeného, kdy je již možné trvalé následky ohodnotit.

4. Kdo stanovuje počet bodů za trvalé následky?

Základem je lékařský posudek o ohodnocení ZSU. U závažnějších pracovních úrazů doporučujeme nezávislé posouzení znalcem, který může prověřit, zda byly zachyceny a správně ohodnoceny všechny trvalé následky.

5. Co když mám po pracovním úrazu několik trvalých následků?

Pokud jde o několik samostatně hodnotitelných následků, jejich bodová hodnocení se sčítají. Proto je důležité, aby při posouzení nebyl opomenut žádný následek související s pracovním úrazem.

6. Lze odškodnění trvalých následků pracovního úrazu zvýšit?

U mimořádně závažných případů může být základní odškodnění přiměřeně (procentuálně) zvýšeno, pokud bodové hodnocení dostatečně nevystihuje skutečný dopad úrazu do života poškozeného.

7. Co když se můj zdravotní stav později zhorší?

Při pozdějším zhoršení již ohodnocených trvalých následků lze provést nové hodnocení ZSU. Poškozenému tak může vzniknout nárok na další odškodnění.

8. Platí odškodnění pracovního úrazu také pro DPP a DPČ?

Ano. Nárok na odškodnění pracovního úrazu se vztahuje také na zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Mohou jim náležet mimo jiné bolestné a odškodnění trvalých následků.

9. Kdo odškodnění pracovního úrazu vyplácí?

Za pracovní úraz odpovídá zaměstnanci zaměstnavatel. Protože jsou zaměstnavatelé pro tuto odpovědnost zákonně pojištěni, odškodnění v praxi zpravidla administruje a za zaměstnavatele vyplácí příslušná pojišťovna.