Rychlý přehled článku:

·       Co je renta a komu na ni vzniká nárok

·       Jak se renta počítá?

·       Jakou roli hraje invalidní důchod

·       Praktický příklad výpočtu renty se zohledněním invalidního důchodu

·       Kde o rentu žádat a jaké dokumenty si připravit

·       Dokdy má poškozený na rentu nárok?

·       Kdy může pojišťovna rentu snížit nebo přestat vyplácet

·       Často kladené dotazy

·       Kdy se vyplatí obrátit na právníka

Co je renta a komu na ni vzniká nárok

Renta je označení pro náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. U nepracovních úrazů se lze setkat také s termínem „peněžitý důchod“, který je zaveden v občanském zákoníku. Je to částka, na kterou má nárok poškozený, který v důsledku pracovního či jiného úrazu nebo dopravní nehody nemůže po skončení pracovní neschopnosti nastoupit do zaměstnání, nebo může vykonávat pouze pozice s nižším platovým ohodnocením. Jejím cílem je nahradit mzdu, kterou poškozený před škodnou událostí pobíral a na kterou v důsledku úrazu již nedosáhne.

Nárok na rentu může vzniknout každému poškozenému, který utrpěl trvalé následky úrazu, ať už vlivem pracovního úrazu, dopravní nehody nebo jiné události. Nárok vzniká tehdy, když tyto trvalé následky poškozenému znemožňují znovu nastoupit do zaměstnání, nebo kvůli nim může vykonávat jen některé (hůře placené) pozice. Renta tedy nahrazuje dlouhodobou ztrátu na výdělku, která trvá i po skončení pracovní neschopnosti a za kterou odpovídá zaměstnavatel, viník nehody či jiná osoba odlišná od poškozeného.

Jak se renta počítá?

Výše renty odpovídá rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem poškozeného před vznikem škody, tedy před úrazem či nehodou, a příjmem, kterého je poškozený schopen dosahovat po úrazu. Nárok na rentu bývá obvykle uplatňován po skončení pracovní neschopnosti, případně po zaevidování poškozeného v evidenci uchazečů o zaměstnání či přiznání invalidního důchodu.

U zaměstnanců se výše renty typicky počítá z posledního kalendářního čtvrtletí před vznikem úrazu. U pracovních úrazů či nemocí z povolání zákoník práce umožňuje pro výpočet použít i celý předcházející kalendářní rok, pokud by to pro poškozeného zaměstnance bylo výhodnější. Z toho vyplývá, že se výpočet renty může lišit v závislosti na tom, zda jde o pracovní úraz, dopravní nehodu či jinou škodu, jelikož pracovní úrazy se řídí zákoníkem práce, zatímco jiné typy událostí jsou posuzovány podle občanského zákoníku.

Výpočet renty může být složitější u osob samostatně výdělečně činných, kde se průměrný výdělek zjišťuje například prostřednictvím daňových přiznání, smluv o dílo apod.

Jakou roli hraje při výpočtu invalidní důchod

Pokud poškozený v důsledku úrazu začne pobírat invalidní důchod, na výši renty se to obvykle odrazí. Renta je rozdílem mezi průměrným výdělkem poškozeného před a po úrazu. Do příjmů po úrazu se nezapočítává jen výdělek, pokud poškozený nastoupí do zaměstnání, ale i výše invalidního důchodu. Ukažme si to na následujícím praktickém příkladu:

Praktický příklad výpočtu renty se zohledněním invalidního důchodu

Paní Denisa utrpěla pracovní úraz.

·      před úrazem činil její průměrný hrubý měsíční výdělek 35 000 Kč.

V důsledku úrazu ale trpí zdravotními komplikacemi, které jí znemožňují se vrátit do běžného zaměstnání.

·      kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu začala pobírat invalidní důchod ve výši 8 000 Kč

·      kromě toho zvládá docházet několikrát týdně na brigádu jako recepční, kde si měsíčně vydělá zhruba 10 000 Kč

·      celkový měsíční příjem paní Denisy po úrazu tedy činí 18 000 Kč

V jejím případě se bude renta počítat následovně:

·      od průměrného měsíčního výdělku před pracovním úrazem se odečte výše měsíčního výdělku po úrazu: 35 000 Kč – 10 000 Kč = 25 000 Kč

·      dále se odečte výše invalidního důchodu, který paní Denisa pobírá v důsledku pracovního úrazu: 25 000 Kč – 8 000 Kč = 17 000 Kč

·      výsledná částka, tedy rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a celkovým měsíčním příjmem po úrazu, se rovná výši renty, na kterou má paní Denisa nárok

Paní Denisa by tedy měla nárok na měsíční rentu ve výši 17 000 Kč. Tento nárok by uplatňovala u zaměstnavatele, který odpovídá za její pracovní úraz.

Výše renty by ale mohla být jiná, pokud by paní Denisa nastoupila zpět do zaměstnání. Například by v důsledku trvalých následků úrazu mohla vykonávat pouze méně fyzicky náročnou pozici a místo 35 000 Kč by tak nově pobírala pouze 28 000 Kč, ale nepobírala by invalidní důchod. V takovém případě by měla od zaměstnavatele nárok na měsíční rentu ve výši 7 000 Kč.

Výše uvedený příklad je jen orientační pro vysvětlení základních principů počítání renty. Ve skutečnosti může do výpočtu zasahovat více faktorů. Ke každému případu je proto třeba přistupovat individuálně.

Kde o rentu žádat a jaké dokumenty si připravit

U pracovních úrazů nese odpovědnost zaměstnavatel a nárok se proto uplatňuje u něj. V praxi ale často vstupuje do jednání pojišťovna, jelikož zaměstnavatel by měl být ze zákona pojištěn. U dopravních nehod může poškozený rentu nárokovat přímo u pojišťovny, u které má viník nehody uzavřeno povinné ručení.  U některých úrazů či nehod, například po napadeních, trestných činech apod., poškozený uplatňuje nárok přímo u samotného pachatele.

Při žádosti o vyplácení renty je potřeba doložit některé podklady, kterými prokážete zejména výši výdělku před a po úrazu, případně výši pobíraného invalidního důchodu. Někdy je dobré doložit také existenci trvalých následků, které znemožňují návrat do zaměstnání nebo výkon stejné práce jako před úrazem. Doporučujeme si připravit zejména následující dokumenty:

·      Lékařský posudek či zdravotnickou dokumentaci dokládající trvalé následky

·      Výplatní pásky z doby před úrazem, případně jiné potvrzení o průměrném hrubém měsíčním výdělku

·      Výplatní pásky z doby po úrazu či jiný doklad o výdělku

·       Potvrzení o evidenci v seznamu uchazečů o zaměstnání

·       Potvrzení o výši invalidního důchodu

Dokdy má poškozený na rentu nárok?

Nárok na rentu může trvat dlouhodobě, často až do důchodového věku. Zákoník práce například uvádí, že náhrada přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec dovršil 65 let nebo důchodový věk, je-li vyšší než 65 let, případně do dne přiznání starobního důchodu. I u nepracovních úrazů ale v praxi nárok často trvá až do důchodového věku.

Výše renty se v průběhu času může měnit, například pokud se zdravotní stav poškozeného v důsledku nehody zhorší a dojde tak k dalšímu snížení mzdy či k navýšení invalidního důchodu. U pracovních úrazů může docházet k valorizaci renty podle pracovněprávních předpisů. U nepracovních úrazů může mít vliv na výši renty zvyšování průměrné mzdy v daném oboru či předpokládaný růst výdělku poškozeného. Občanský zákoník totiž hovoří o tom, že by se mělo k těmto faktorům přihlížet. Pokud Vám tedy bude vypočítána určitá výše renty, nemusí to znamenat, že částka zůstane mnoho let stejná a nebude reflektovat legislativní či jiné změny.

Promlčení nároku na rentu

Nárok na rentu má povahu opakujícího se plnění ve formě měsíčních splátek. Nepromlčuje se tedy obvykle jako celek, ale může dojít k promlčení jednotlivých měsíčních splátek. K tomu obvykle dochází po třech letech, což je délka obecné promlčecí lhůty. Doporučujeme proto nárok uplatnit co nejdříve, abyste zbytečně nepřišli o peníze.

Jednotlivé splátky je možné nárokovat i zpětně, pokud ještě nedoběhla promlčecí lhůta. Pokud tedy o rentu zažádáte několik let po úrazu, může se stát, že Vám některé měsíční splátky již nebudou vyplaceny. Můžete se ale domoci zpětně těch splátek, které ještě nebyly promlčeny.

Kdy může pojišťovna rentu snížit nebo přestat vyplácet

Obecně platí, že pojišťovna nemůže výplatu renty zastavit ani snížit svévolně, tedy bez toho, aby k tomu měla konkrétní a doložený důvod. Pokud u poškozeného nadále trvají následky úrazu, a právě kvůli nim dosahuje nižšího výdělku než před úrazem, trvá i jeho nárok na rentu.

Ke změně výše renty ale dojít může. Typicky tehdy, pokud se změní poměry poškozeného, například dojde ke zvýšení invalidního důchodu nebo si poškozený začne přivydělávat. V takovém případě se tyto skutečnosti při výpočtu renty zohlední.

V praxi se poškození často setkávají s tím, že po nich pojišťovna opakovaně požaduje další zdravotnickou dokumentaci nebo jiné podklady. Přiměřená součinnost poškozeného je samozřejmě povinná, zejména pokud jde o doložení aktuálních příjmů, invalidního důchodu nebo jiné změny, která může mít vliv na výši renty. Poškozený však nemusí bezdůvodně a opakovaně prokazovat skutečnosti, které již byly doloženy, a u nichž nenastala žádná podstatná změna.

Pokud tedy pojišťovna tvrdí, že poškozený už na rentu nemá nárok, měla by být schopna vysvětlit, z jaké konkrétní změny vychází. Nestačí pouze obecné tvrzení, že poškozený znovu neprokázal svůj zdravotní stav. Rozhodující je, zda stále existuje příčinná souvislost mezi úrazem a tím, že poškozený není schopen dosahovat stejného výdělku jako před úrazem.

Často kladené dotazy

Kdy mám nárok na rentu po úrazu?

Na rentu máte nárok, pokud popracovním úrazu, dopravní nehodě nebo jiném zranění dosahujete kvůli trvalým následkům nižšího příjmu než dříve. Renta má dorovnat částku, o kterou jste následkem úrazu přišli.

Jak se počítá renta po pracovním úrazu?

Výše renty je rozdílem mezi průměrným hrubým měsíčním výdělkem před úrazem a příjmy po úrazu. Do poúrazových příjmů se nezapočítává jen výdělek, ale například i invalidní důchod vyplácený v důsledku úrazu.

Počítá se invalidní důchod do renty?

Ano, invalidní důchod se při výpočtu renty zohledňuje, pokud ho pobíráte kvůli následkům úrazu. Čím vyšší je invalidní důchod nebo výdělek po úrazu, tím nižší může být samotná renta.

Může mi pojišťovna přestat vyplácet rentu?

Pojišťovna Vám nemůže rentu zastavit bez důvodu. Pokud následky úrazu trvají a kvůli nim stále vyděláváte méně než před úrazem, nárok na rentu zpravidla trvá dál. Ke snížení nebo zastavení renty může dojít jen při skutečné, podložené změně okolností (např. z důvodu onemocnění, které s pracovním úrazem nesouvisí, ale které by znemožnilo zaměstnanci výkon jeho povolání).

Může rentu pobírat i OSVČ?

Ano. Nárok na rentu mohou mít také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud v důsledku pracovního či jiného úrazu nebo dopravní nehody utrpí ztrátu na výdělku. Výpočet renty je však u podnikatelů zpravidla složitější než u zaměstnanců, protože se nevychází z pravidelné mzdy. Výše příjmů se obvykle dokládá daňovými přiznáními, účetnictvím, fakturami nebo jinými doklady prokazujícími skutečný výdělek před vznikem škody.

Je renta zdaněná?

Záleží na tom, z jakého důvodu je renta vyplácena a podle jakého právního předpisu vznikl nárok. Daňový režim se může lišit například u renty po pracovním úrazu a u náhrady ztráty na výdělku přiznané podle občanského zákoníku. Proto doporučujeme konkrétní situaci vždy posoudit individuálně s právníkem nebo daňovým poradcem.

Lze rentu zvýšit?

Ano. Pokud se zdravotní stav poškozeného zhorší nebo dojde k jiné podstatné změně okolností, může vzniknout nárok na zvýšení renty. Vyšší renta může připadat v úvahu například tehdy, když poškozený vzhledem ke zdravotnímu stavu vydělává ještě méně než dříve nebo zcela ztratí schopnost pracovat.

Co dělat, když pojišťovna rentu zamítne?

Pokud pojišťovna nárok na rentu zamítne nebo přestane rentu vyplácet, neznamená to automaticky, že na ni skutečně nemáte nárok. Pojišťovna by měla své rozhodnutí řádně odůvodnit a doložit, z jakých skutečností vychází. Vyplatí se nechat rozhodnutí posoudit odborníkem, který prověří, zda bylo vydáno v souladu se zákonem, a případně pomůže s dalším postupem při uplatnění Vašich práv.

Lze pobírat rentu a zároveň pracovat?

Ano. Pobírání renty nevylučuje výkon zaměstnání ani podnikání. Pokud však po úrazu dosahujete určitého příjmu, započítává se při výpočtu renty společně s případným invalidním důchodem. Smyslem renty není nahrazovat celý příjem, ale dorovnat rozdíl mezi výdělkem před úrazem a příjmy, kterých jste schopni dosahovat po úrazu.

Jak často se renta přepočítává?

U renty po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání dochází k pravidelné valorizaci na základě nařízení vlády(např. zde), zpravidla s účinností od 1. ledna kalendářního roku. Vláda může v případě potřeby rozhodnout i o mimořádné valorizaci v průběhu roku. Renta se jinak automaticky nepřepočítává. Ke změně její výše dochází zejména tehdy, pokud nastane významná změna okolností, například se změní výše invalidního důchodu, zdravotní stav poškozeného nebo jeho výdělek po úrazu.

Kdy se vyplatí obrátit na právníka‍

Renta je jedním z nároků, který bývá mnohdy opomíjen. Může však výrazně zlepšit finanční situaci poškozených, zvlášť pokud po úrazu či nehodě nemohou pracovat nebo mohou vykonávat jen omezené množství pracovních činností. Ačkoliv v praxi nemusí být problém s přiznáním renty, pojišťovny často po čase rentu snižují či ji přestávají vyplácet. Proto je dobré mít na své straně právníka, který zná Vaše práva a pomůže Vám pro situaci najít řešení.

Máte nárok na rentu a nevíte, jak a kde jej uplatnit? Nebo už rentu dostáváte, ale pojišťovna ji přestala vyplácet? Obraťte se na nás. Máme v týmu zkušené právníky, kteří se vyznají v platné legislativě a znají praxi pojišťoven. Pomůžeme Vám nejen s rentou, ale i s dalšími nároky ať už po dopravní nehodě či pracovním úrazu. Úvodní konzultaci poskytujeme bezplatně. Naši odměnu navíc hradíte až z vymožené částky, takže se neocitáte ve finančním riziku. Pomůžeme Vám získat odškodnění, na které máte právo!

Mgr. Boris Achmedov, advokát

Vedoucí oddělení odškodnění a projektu První zdravotní

KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář

‍