Firemní akce, jako je team building, firemní večírky nebo sportovní dny, mají zpravidla posílit kolektiv a zlepšit atmosféru na pracovišti. Co když však během takové akce dojde k úrazu? Má zaměstnanec nárok na odškodnění?

V tomto článku vysvětlíme rozdíl mezi pracovním úrazem a úrazem při neformálních aktivitách a poskytneme přehled právních možností, které zaměstnanec v takovém případě má. Zaměříme se také na to, jak postupovat při žádosti o odškodnění a co dělat, pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna odmítne úraz uznat.

Klíčovým faktorem při posuzování, zda se úraz na vánočním večírku, firemním lyžařském zájezdu nebo jiné akci pořádané zaměstnavatelem bude považovat za pracovní úraz, je účel a povaha akce.

Pokud je firemní akce primárně zaměřena na rozvoj pracovního kolektivu, posílení spolupráce, zlepšení komunikace a motivace zaměstnanců, pak se zranění, které při ní nastane, může být považováno za pracovní úraz. V takovém případě pak zaměstnavatel nese odpovědnost za jeho následky, za předpokladu, že zranění nebylo způsobeno například hrubým porušením bezpečnostních pravidel zaměstnancem nebo pod vlivem alkoholu.

Naopak, pokud se jedná pouze o nepovinnou, zábavnou nebo rekreační aktivitu hrazenou zaměstnavatelem, například vánoční večírek bez pracovního programu nebo volnočasový lyžařský pobyt hrazený zaměstnavatelem, pak úrazy, které zaměstnanci při těchto aktivitách utrpí, nejsou zpravidla považovány za pracovní úrazy, protože zde není jasná souvislost mezi úrazem a plněním pracovních úkolů.

Kdy se úraz na firemní akci považuje za pracovní úraz?

Podle zákoníku práce je pracovní úraz definován jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které bylo způsobeno při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Klíčové faktory při posuzování pracovního úrazu na firemní akci:

• Místo a čas konání – Pokud se akce konala v pracovní době nebo na místě určeném zaměstnavatelem, zvyšuje se pravděpodobnost, že úraz bude považován za pracovní.
• Organizátor akce – Pokud akci organizoval a financoval zaměstnavatel, může být odpovědný za úraz.
• Povinná nebo dobrovolná účast – Úraz na povinné akci má vyšší šanci být uznán jako pracovní než úraz na akci, které se zaměstnanec účastnil dobrovolně.

Příklady uznaných a neuznaných pracovních úrazů:

✅ Uznaný pracovní úraz: Zaměstnanec si zlomil nohu při firemním fotbalovém turnaji, jehož účast byla povinná a organizovaná zaměstnavatelem, na turnaj byli pozváni i zákazníci, se kterými tam zaměstnanec měl navazovat kontakty.
❌ Neuznaný pracovní úraz: Zaměstnanec se zranil při večerním posezení v baru po oficiálním teambuildingu.

Kdy zaměstnavatel odpovídá za úraz?

Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předem uvedeme, že to, zda zaměstnavatel za úraz odpovídá je hojně řešeno judikaturou (soudní praxí) a jedná se o otázku, na kterou nelze bez znalosti detailů konkrétního případu s dostatečnou určitostí odpovědět. 

Výluky, kdy zaměstnavatel neodpovídá za úraz:

• Účast na akci byla dobrovolná.
• Úraz se stal mimo oficiální program.
• Zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu nebo jiných látek.

Jaké nároky má zaměstnanec při úrazu na firemní akci?

Pokud je úraz uznán jako pracovní, má zaměstnanec nároky stejné jako při jakémkoli jiném pracovním úrazu, tedy na:

• Náhradu za ztrátu na výdělku – Pokud úraz vede k pracovní neschopnosti, zaměstnavatel nebo jeho pojišťovna hradí rozdíl mezi nemocenskou a průměrným výdělkem. Pozor, náhrada za ztrátu na výdělku může být v některých případech vyplácena i po skončení pracovní neschopnosti jako tzv. renta – například v případě uznané nemoci z povolání.
• Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením – Náklady na lékařskou péči, cestovné.
• Odškodnění za vytrpěnou bolest (bolestné) - Máte nárok na odškodnění bolestného za úraz i následující léčbu (zejména operace), které se vypočítává pomocí bodového systému a řídí se nařízením vlády.
• Odškodnění ze ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) – Máte nárok na odškodnění trvalých následků úrazu, kterými může být například nemožnost vykonávat oblíbené aktivity, omezení v partnerském životě a další. Výše odškodnění za trvalé následky po pracovním úrazu se vypočítává zásadně pomocí bodového systému a řídí se nařízením vlády.
• Náhradu věcné škody – Jako poškozený máte nárok i na náhradu za poničené věci, jakými může být například oblečení, hodinky a další majetek, který byl v důsledku pracovního úrazu zničen, nebo poškozen.

Jak postupovat při vymáhání odškodnění?

• Ihned nahlásit úraz zaměstnavateli – Nejlepší je nahlásit úraz písemně a s přesným popisem situace. Vyhnete se tak sporům, které u ústní dohody mohou vzniknout.
• Shromáždit důkazy – Zejména je důležité obstarat si svědectví kolegů, lékařské zprávy a podrobné fotografie místa úrazu.

• Účastnit se sepsání záznamu o úrazu – Kniha úrazů je povinný dokument, do kterého zaměstnavatel zapisuje všechny (i méně závažné) úrazy, ke kterým došlo na pracovišti nebo v souvislosti s výkonem práce. U větších úrazů zaměstnavatel vypracovává záznam o pracovním úrazu a informuje inspektorát práce a pojišťovnu. K těmto záznamům se zaměstnanec může vyjádřit a pokud je to možné probíhají s jeho účastí. 
• Kontaktovat pojišťovnu zaměstnavatele – Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinně pojištěn pro případ pracovních úrazů a je povinen o úrazu informovat svou pojišťovnu. Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci. K odškodnění zaměstnance je ale zodpovědný zaměstnavatel!

• Podat oficiální žádost o odškodnění – Žádost by měla obsahovat všechny relevantní dokumenty, jako jsou lékařské zprávy, záznam o úrazu nebo dokumentace z knihy úrazů…

Co dělat, pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna odmítá odškodnění vyplatit?

Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna odmítne úraz uznat jako pracovní nebo nevyplatí odškodnění, můžete:

• Oslovit právníka
• Stěžovat si na inspektorátu práce 
• Soudně vymáhat odškodnění 

Nejčastější chyby zaměstnanců při žádosti o odškodnění

• Pozdní nahlášení úrazu – Čím déle zaměstnanec čeká, tím těžší je prokázat, že úraz souvisí s prací.
• Nedostatečné důkazy – Obstarejte si co největší množství důkazů. Beze svědků, lékařských zpráv nebo jiných důkazů může být žádost zamítnuta. 
• Spoléhání se na ústní dohody se zaměstnavatelem – Vždy je nutné vyžádat si oficiální záznam o úrazu. Nikdy se nespoléhejte pouze na ústní dohody či sliby, které nemáte nijak podložené a zaznamenané.

‍

Zaměstnanci mají nárok na odškodnění za pracovní úraz i tehdy, pokud k němu dojde na firemní akci, ovšem pouze za určitých podmínek dle specifik daného případu. Klíčové je správné a včasné nahlášení úrazu, shromáždění důkazů a včasné podání žádosti o odškodnění.

Pokud vám zaměstnavatel odmítá uznat úraz nebo máte pochybnosti o svém nároku, doporučujeme konzultaci s právníkem. Neváhejte se obrátit na naše odborníky, kteří vám pomohou získat spravedlivé odškodnění, v případech pracovních úrazů se totiž může jednat o vysoké částky.

‍

‍