Nemoci z povolání patří mezi závažné zdravotní komplikace, které mohou mít dlouhodobé následky jak pro pracovní, tak i osobní život zaměstnance. Tento druh onemocnění se uznává na základě přísně stanovených podmínek a na podkladě důkazů, že zdravotní problém vznikl v příčinné souvislosti s vykonávanou prací.

V tomto článku se zaměříme na nejčastější typy nemocí z povolání, právní aspekty jejich uznání a nároky zaměstnanců na odškodnění.

Co je nemoc z povolání a jaké jsou nejčastější nemoci z povolání v České republice?

Dle zákonné definice jsou to: „nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.“ Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Seznam konkrétního výčtu nemocí z povolání je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 

Nemoc z povolání není totéž, co pracovní úraz. Pracovním úrazem rozumíme jednorázové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Rovněž se tak posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. 

V České republice pak nejčastějšími nemocemi z povolání jsou syndrom karpálního tunelu, kontaktní dermatitida, nemoci způsobené vibracemi, percepční porucha sluchu, astma bronchiale a další respirační choroby, silikóza a jiné plicní nemoci z prachu. Nově od roku 2023 přibylo i chronické onemocnění bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. 

Jaké jsou podmínky pro uznání nemoci z povolání a jak probíhá proces uznání? 

K uznání onemocnění za nemoc z povolání v souladu s právem se vyžaduje splnění několika podmínek:

• Nemoc nebo onemocnění musí být uvedeno v seznamu nemocí z povolání nařízení vlády č. 290/1995 Sb., případně musí vykazovat charakteristické znaky umožňující jeho přiřazení k některé z již uznaných nemocí.
• Pokud je onemocnění v seznamu uvedeno, musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti. 
• Zdravotní stav zaměstnance musí odpovídat diagnóze – předmětné nemoci.
• Je nezbytné objektivně prokázat, že posuzovaná osoba vykonávala práci za podmínek, které mohly vést ke vzniku dané nemoci z povolání.

Jak probíhá proces uznání nemoci z povolání? 

Samotný proces může být zahájen podezřením praktického lékaře, zaměstnavatele nebo samotného zaměstnance, že trpí nemocí z povolání. V takovém případě je zaměstnavatel nebo lékař povinen odkázat zaměstnance na posouzení k poskytovateli pracovnělékařských služeb. Posuzování a uznávání nemocí z povolání je upraveno v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Posouzením se rozumí celkové zhodnocení zdravotního stavu pacienta a jeho pracovních podmínek. Následné uznávání pak představuje formální prohlášení o uznání dané nemoci. 

Oprávněni k výkonu uznávání nemocí z povolání jsou pouze poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, a to na základě povolení vydaného ministerstvem zdravotnictví, které zároveň vede seznam poskytovatelů. 

Poskytovatel: 

• zjistí zdravotní stav posuzované osoby, a to i před vznikem nemoci;
• ověří podmínky vzniku onemocnění, které následně uzavře vyjádření, zda byly či nebyly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání; 
• po shromáždění veškerých podkladů vydá lékařský posudek o (ne)uznání nemoci z povolání, který předá posuzované osobě a jejímu zaměstnavateli.

Jaké jsou nároky na odškodnění při nemoci z povolání?

Nároky, které lze v rámci nemoci z povolání odškodnit:

• Bolestné
• Ztížení společenského uplatnění
• Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
• Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)
• Náklady spojené s léčením/péčí o zdraví
• Náklady pohřbu

Zaměstnanci může být přiznán také invalidní důchod, a to, pokud nemoc z povolání nebo pracovní úraz způsobí zaměstnanci tak vážné zdravotní komplikace, že už není schopen vykonávat svou dosavadní práci nebo jakoukoli jinou odpovídající práci. Tento důchod se přiznává v případech, kdy je zdravotní stav posouzen jako invalidita I., II. nebo III. stupně.

K tomu, aby byl invalidní důchod přiznán, musí být splněny následující podmínky:

• Nemoc musí být uznána jako nemoc z povolání – tedy uvedena v oficiálním seznamu nemocí z povolání.
• Zdravotní stav musí odpovídat invaliditě – posudkový lékař hodnotí míru snížení pracovní schopnosti.
• Pojištěnec musí mít dostatečnou dobu pojištění – což znamená, že musí mít odpracován určitý počet let, během nichž odváděl sociální pojištění.

‍

Jak probíhá šetření lékařem, inspektorátem práce a jak postupovat při žádosti o odškodnění?

Po nahlášení nemoci z povolání následuje posudkové řízení, při kterém lékařská komise posoudí váš zdravotní stav a pracovní podmínky. Inspektorát práce může provést kontrolu na pracovišti, aby ověřil, zda pracovní podmínky odpovídají podmínkám, které mohly nemoc způsobit. Pokud je nemoc uznána, pojišťovna vyplatí příslušné odškodnění.

Pokud vám byla diagnostikována nemoc z povolání, máte nárok na odškodnění. Celý proces zahrnuje několik kroků, které je nutné dodržet. Kde a jak nemoc z povolání nahlásit? Nemoc z povolání se hlásí u specializovaného pracoviště nemocí z povolání, které provede odborné lékařské vyšetření a potvrdí, zda vaše onemocnění odpovídá některé z nemocí uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Zaměstnavatel následně musí nemoc nahlásit své pojišťovně, která kryje odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Jaké dokumenty jsou potřeba k prokázání nároku?

Pro uplatnění nároku na odškodnění je třeba doložit několik důležitých dokumentů:

• Lékařská zpráva – potvrzení o uznání nemoci z povolání od odborného lékařského pracoviště.
• Pracovní anamnéza – přehled vaší pracovní historie a podmínek, za kterých jste vykonávali svou práci.
• Záznam o rizikových faktorech na pracovišti – důkaz, že jste pracovali v podmínkách, které mohly způsobit nemoc.
• Mzdové doklady – například výplatní pásky nebo smlouvy, které slouží k výpočtu odškodnění za ušlý výdělek.
• Vyjádření zaměstnavatele – potvrzení, že jste v uvedeném období pracovali v podmínkách odpovídajících dané nemoci.

Co dělat, když je žádost o odškodnění zamítnuta?

Správný postup a pečlivé doložení všech důkazů vám mohou výrazně pomoci získat spravedlivé odškodnění za nemoc z povolání. Pokud si nejste jistí, jak postupovat, je dobré obrátit se na právníka se specializací na pracovní právo. Právní pomoc odborníka se obzvlášť vyplatí, pokud byla vaše žádost zamítnuta a plánujete požádat o přezkum rozhodnutí, nebo pokud zvažujete obrátit se na soud.

Nejčastější chyby zaměstnanců při žádosti o odškodnění

Zaměstnanci si často nevšímají postupného zhoršování svého zdravotního stavu, bagatelizují ho nebo se spoléhají na neformální dohody se zaměstnavatelem. Mezi časté chyby také patří opožděné nahlášení nemoci z povolání a odkládání lékařského vyšetření. Někteří sice onemocnění nahlásí, ale nedokážou dostatečně zajistit potřebné důkazy, které by prokázaly jeho souvislost s pracovní činností.

Klíčovým bodem k získání odškodnění za nemoc z povolání je nahlásit nemoc včas a doložit potřebné dokumenty. Se vším ostatním vám může pomoci odborník v oblasti pracovního práva. Právní pomoc vám může pomoci nejen s odvoláním, ale i s případným soudním sporem. Včasné řešení zdravotních problémů a důsledné uplatnění vašich práv vám zajistí spravedlivou kompenzaci a usnadní zvládání důsledků nemoci z povolání a zabrání ztížení vašeho obyčejného života. 

‍