- aktualizováno 24. 9. 2026

Utrpěli jste při práci úraz, ale zaměstnavatel jej odmítá uznat nebo nahlásit?

Tvrdí, že jste si zranění způsobili sami, že k úrazu nedošlo při práci nebo že za něj neodpovídá? Případně Vám slíbil, že vše vyřeší, ale pracovní úraz dosud nezapsal do knihy úrazů a Vy jste neobdrželi žádné potvrzení ani odškodnění?

Samotné odmítnutí zaměstnavatele neznamená, že nemáte nárok na odškodnění. Rozhodující jsou skutečné okolnosti vzniku úrazu a splnění zákonných předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele, nikoliv pouze jeho stanovisko.

Pokud zaměstnavatel odmítá spolupracovat, je důležité jednat včas. Některé důkazy, zejména kamerové záznamy, mohou být po krátké době smazány. S postupujícím časem může být obtížnější prokázat také přesný průběh úrazu nebo zajistit svědecké výpovědi.

V tomto článku Vám vysvětlíme, jak postupovat, pokud zaměstnavatel pracovní úraz nenahlásil nebo neuznal, jaké důkazy si zajistit, kdy se obrátit na inspektorát práce a jak uplatnit nárok na odškodnění.

Rychlý přehled článku

• Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu: Jaké úrazy musí zaměstnavatel evidovat, kdy vyhotovuje záznam o pracovním úrazu a jaké povinnosti má podle právní úpravy účinné od roku 2026.
• Jaké odškodnění může poškozený zaměstnanec při pracovním úrazu požadovat: Kdy Vám může vzniknout nárok na bolestné, odškodnění trvalých následků, náhradu ztráty na výdělku, rentu nebo náhradu nákladů léčení a péče.
• Jak postupovat, když zaměstnavatel úraz nenahlásí a na koho se obrátit: Jak úraz písemně oznámit, zajistit důkazy, reagovat na odmítavé stanovisko zaměstnavatele a uplatnit nárok na odškodnění.
• Nejčastější chyby zaměstnanců a jak se jim vyvarovat: Proč je důležité neodkládat oznámení úrazu, zajistit zdravotnickou dokumentaci a nepřijímat nepravdivý popis úrazového děje.
• Kdy se obrátit na advokáta: Jak postupovat, pokud zaměstnavatel odmítá odpovědnost nebo pojišťovna odmítá vyplatit odškodnění.
• Nejčastější otázky a odpovědi: Stručné odpovědi na praktické dotazy týkající se neuznaných a nenahlášených pracovních úrazů.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu

Zaměstnavatel má podle § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vést o pracovních úrazech stanovenou evidenci a v zákonem stanovených případech úraz ohlásit příslušným orgánům.

Pokud se zaměstnanec zraní při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, zaměstnavatel musí zjistit okolnosti události a splnit příslušné evidenční a ohlašovací povinnosti.

Je však důležité rozlišovat mezi nenahlášením a neuznáním pracovního úrazu.

Pokud zaměstnavatel úraz uznává, ale nezapsal jej do knihy úrazů nebo nevyhotovil příslušný záznam, jde především o otázku splnění jeho evidenčních a ohlašovacích povinností.

Jiná situace nastává, pokud zaměstnavatel tvrdí, že se vůbec nejednalo o pracovní úraz. Může například namítat, že ke zranění nedošlo při práci, že jeho příčinou byl zdravotní stav zaměstnance nebo že za vzniklou újmu neodpovídá.

V takovém případě může být sporná samotná existence pracovního úrazu a nárok zaměstnance na odškodnění.

Co je pracovní úraz?

Podle § 271k zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Typickým příkladem může být pád zaměstnance při výkonu práce, zranění způsobené pracovním strojem nebo úraz při manipulaci s pracovním materiálem.

Ne každé zranění, ke kterému dojde na pracovišti nebo během pracovní doby, však musí být pracovním úrazem. Rozhodující je také souvislost úrazového děje s plněním pracovních úkolů.

Pokud zaměstnavatel existenci pracovního úrazu zpochybňuje, je proto potřeba posoudit konkrétní okolnosti události, nikoliv vycházet pouze z jeho stanoviska.

Povinné kroky zaměstnavatele v roce 2026

Od 1. ledna 2026 se evidence a ohlašování pracovních úrazů řídí nařízením vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Nová právní úprava mimo jiné zavedla elektronické ohlašování pracovních úrazů a zasílání jejich záznamů prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.

Zaměstnavatel má zejména následující povinnosti:

• Objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Zaměstnavatel musí zjistit, jak k úrazu došlo, a vycházet přitom z dostupných důkazů. Pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, má být zaměstnanec do objasňování okolností úrazu zapojen.
• Zapsat pracovní úraz do knihy úrazů. Zaměstnavatel musí evidovat také pracovní úrazy, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo vedly pouze ke krátkodobé pracovní neschopnosti.
• Vyhotovit záznam o pracovním úrazu, pokud to vyžaduje zákon. Samostatný záznam se vyhotovuje zejména v případě pracovního úrazu, který způsobil pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, nebo při smrti zaměstnance.
• Ohlásit úraz a zaslat záznam příslušným orgánům. U zákonem vymezených pracovních úrazů musí zaměstnavatel splnit příslušné ohlašovací povinnosti a zaslat záznam prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Konkrétní postup a lhůty se odvíjejí od kategorie pracovního úrazu.
• Poskytnout zaměstnanci příslušnou dokumentaci. Zaměstnanec může požadovat potvrzenou kopii nebo výpis údajů o svém úrazu z knihy úrazů. Pokud byl vyhotoven záznam o pracovním úrazu, má obdržet také jeho kopii.

Pozor: Kniha úrazů a záznam o pracovním úrazu nejsou totéž. Zaměstnavatel musí pracovní úraz evidovat v knize úrazů i tehdy, pokud u něj nevznikla povinnost vyhotovit samostatný záznam.

Více informací naleznete v našem článku Záznam o pracovním úrazu.

Kdo odpovídá za nahlášení pracovního úrazu?

Za splnění zákonných evidenčních a ohlašovacích povinností odpovídá zaměstnavatel. Zaměstnanec má naopak povinnost svůj pracovní úraz bezodkladně oznámit nadřízenému, pokud mu to zdravotní stav dovoluje.

Pokud jste úraz oznámili pouze ústně, doporučujeme oznámení co nejdříve potvrdit také písemně, například e-mailem.

Nenahlášení úrazu zaměstnavatelem samo o sobě neznamená, že jste přišli o nárok na odškodnění. Rozhodující je, zda lze prokázat vznik pracovního úrazu a splnění zákonných předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele.

Jaké odškodnění může poškozený zaměstnanec při pracovním úrazu požadovat?

Pokud zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz, může poškozenému zaměstnanci podle okolností konkrétního případu vzniknout několik samostatných nároků na odškodnění.

Samotné nenahlášení nebo neuznání pracovního úrazu zaměstnavatelem neznamená, že zaměstnanec o tyto nároky přichází.

1) Bolestné za pracovní úraz

Bolestné představuje náhradu za vytrpěnou bolest související se zraněním, léčbou a případnými komplikacemi. Jeho výše se stanovuje na základě bodového ohodnocení podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Pro rok 2026 činí hodnota jednoho bodu 481,71 Kč. Výsledná částka závisí na povaze zranění, průběhu léčby, případných komplikacích a správném odborném ohodnocení bolesti. U konkrétního nároku je nutné použít hodnotu bodu rozhodnou podle příslušných právních pravidel.

Podrobnější informace naleznete v našem článku Bolestné za pracovní úraz v roce 2026 – jak získat maximální odškodnění.

2) Odškodnění trvalých následků pracovního úrazu

Pokud Vám pracovní úraz zanechal trvalé zdravotní následky, může Vám vzniknout také nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Může jít například o trvalé omezení pohyblivosti, poškození nervů, chronické bolesti nebo jiné následky, které Vás omezují při práci, sportu či běžných denních činnostech.

Odškodnění trvalých následků představuje samostatný nárok vedle bolestného. Jeho výše závisí na povaze a závažnosti následků a jejich odborném posouzení.

Více informací naleznete v článku Výpočet odškodnění trvalých následků pracovního úrazu v roce 2026.

3) Náhrada ztráty na výdělku a renta

Pokud jste v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti, můžete mít nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu jejího trvání.

Pokud Vám zdravotní následky úrazu brání dosahovat původního výdělku i po skončení pracovní neschopnosti, může Vám vzniknout nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, označovanou také jako úrazová renta.

U závažnějších úrazů může právě dlouhodobá ztráta na výdělku představovat významnou část celkového odškodnění. Více informací naleznete v článku Renta po pracovním úrazu nebo dopravní nehodě: Vše, co potřebujete vědět.

4) Náhrada nákladů léčení, péče a věcné škody

Podle okolností můžete požadovat také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, například nákladů na léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky nebo cestovné k lékaři.

Pokud v důsledku úrazu potřebujete pomoc jiné osoby, může být důvodné uplatnit také náklady potřebné péče, včetně péče poskytované rodinnými příslušníky.

Samostatným nárokem může být rovněž náhrada věcné škody, například za oblečení nebo osobní věci poškozené při úrazu.

Důležité: Vyplacení bolestného nemusí znamenat, že jste již obdrželi veškeré odškodnění. Jednotlivé nároky je potřeba posoudit samostatně a zohlednit také následky, které se projeví až v průběhu další léčby.

Jak postupovat, když zaměstnavatel úraz nenahlásí nebo odmítá uznat?

Pokud zaměstnavatel odmítá pracovní úraz zaevidovat, vyhotovit záznam nebo jej uznat, doporučujeme následující postup.

Krok 1: Oznamte pracovní úraz písemně

Pokud jste tak dosud neučinili, zašlete zaměstnavateli písemné oznámení pracovního úrazu. Uveďte datum, čas a místo události, popište, jak ke zranění došlo, jakou práci jste v daném okamžiku vykonávali a komu jste úraz oznámili.

Pokud jste již úraz nahlásili ústně, můžete v e-mailu uvést, kdy a komu jste jej oznámili. Požádejte zaměstnavatele o zaevidování úrazu a poskytnutí příslušné dokumentace. Pokud zaměstnavatel tvrdí, že se o pracovní úraz nejednalo, požádejte jej také o písemné sdělení důvodů tohoto stanoviska.

Písemná komunikace Vám může později pomoci prokázat, kdy jste zaměstnavatele o úrazu informovali a jak na Vaše oznámení reagoval.

Krok 2: Zajistěte si zdravotnickou dokumentaci

Po pracovním úrazu je důležité co nejdříve vyhledat lékařské ošetření. Lékaři pravdivě a co nejpřesněji popište, kdy, kde a jak ke zranění došlo.

Pokud jste například při práci uklouzli na mokré podlaze, upadli a utrpěli zlomeninu, měl by být tento mechanismus zranění správně zachycen také ve zdravotnické dokumentaci.

Zdravotnická dokumentace může být důležitým důkazem nejen o rozsahu zranění, ale také o tom, jaké okolnosti jeho vzniku jste uváděli bezprostředně po úrazu.

Pokud lékařská zpráva obsahuje nesprávný nebo neúplný popis úrazového děje, požádejte zdravotnické zařízení o jeho opravu nebo doplnění zákonným způsobem.

Uchovejte si také veškeré zprávy z následných vyšetření, hospitalizací, operací a rehabilitací.

Krok 3: Zajistěte důkazy o vzniku pracovního úrazu

Pokud zaměstnavatel pracovní úraz odmítá uznat, může být rozhodující, zda dokážete prokázat, kdy, kde a za jakých okolností ke zranění došlo.

Vedle zdravotnické dokumentace mohou být důležité zejména:

• Fotografie místa úrazu – například mokré podlahy, poškozeného pracovního zařízení nebo jiných okolností souvisejících se zraněním.
• Svědecké výpovědi – kolegů nebo dalších osob, které byly přítomny při úrazu nebo Vás viděly bezprostředně po něm.
• Kamerové záznamy – pokud se na pracovišti nachází kamerový systém, požádejte zaměstnavatele bezodkladně o uchování záznamu.
• SMS a e-mailová komunikace – zejména zprávy, kterými jste úraz oznámili nadřízenému nebo o něm informovali kolegy.
• Pracovní dokumentace – například evidence pracovní doby, pracovní pokyny, záznamy o přítomnosti na pracovišti nebo dokumentace BOZP.

Důkazy doporučujeme zajistit co nejdříve. Kamerové záznamy mohou být po určité době automaticky přepsány a později může být obtížnější získat také další podklady.

Nemáte přímého svědka pracovního úrazu? Ani to automaticky neznamená, že jej nelze prokázat. Význam mohou mít také nepřímé důkazy, například zprávy o úrazu zaslané bezprostředně po události nebo výpovědi osob, které viděly Vaše zranění.

Krok 4: Zjistěte, proč zaměstnavatel úraz odmítá uznat

Pokud zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz, je důležité zjistit, na základě jakých skutečností dospěl ke svému závěru.

V praxi se lze setkat zejména s následujícími situacemi.

Zaměstnavatel tvrdí, že jste si úraz způsobili sami

Zaměstnavatel může odmítat odpovědnost například s odůvodněním, že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy, nepoužil ochranné pracovní pomůcky nebo si zranění způsobil vlastní neopatrností.

Samotná skutečnost, že zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pochybil, však automaticky neznamená, že nemá nárok na odškodnění. Je potřeba rozlišovat mezi otázkou, zda se skutečně jednalo o pracovní úraz, a otázkou případného úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zaměstnavatel se může své odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit pouze při splnění zákonných podmínek stanovených v § 270 zákoníku práce. Pokud zaměstnavatel odmítá odškodnění pouze na základě obecného tvrzení, že zaměstnanec byl neopatrný nebo si za úraz může sám, doporučujeme jeho stanovisko nechat odborně posoudit.

Zaměstnavatel tvrdí, že příčinou úrazu byl Váš zdravotní stav

V praxi se můžeme setkat také se situacemi, kdy zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz s odůvodněním, že příčinou pádu nebo jiného úrazového děje byla zdravotní indispozice zaměstnance.

Může se například jednat o situaci, kdy zaměstnanec během výkonu práce upadne, utrpí závažné poranění a zaměstnavatel následně tvrdí, že pád byl způsoben náhlým kolapsem.

V takovém případě je potřeba podrobně posoudit skutečný průběh události, mechanismus vzniku zranění a příčinnou souvislost mezi jednotlivými okolnostmi.

Samotná skutečnost, že zaměstnanec trpěl určitým onemocněním nebo zdravotními obtížemi, ještě neznamená, že zaměstnavatel za vzniklou újmu neodpovídá.

Současně však nelze automaticky považovat za pracovní úraz každé poškození zdraví, ke kterému došlo během pracovní doby. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti případu. U závažnějších úrazů může být nezbytné také odborné lékařské nebo znalecké posouzení.

Zaměstnavatel tvrdí, že ke zranění nedošlo při práci

Další spornou otázkou může být, zda ke zranění došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Význam mohou mít například pracovní pokyny, evidence pracovní doby, záznamy o přítomnosti na pracovišti nebo svědecké výpovědi.

Obdobné otázky mohou vznikat také při práci z domova, kdy nemusí být přítomni žádní přímí svědci.

Krok 5: Podejte podnět inspektorátu práce, pokud zaměstnavatel neplní své povinnosti

Pokud zaměstnavatel odmítá pracovní úraz zaevidovat, nevyhotoví příslušný záznam nebo nesplní své další zákonné povinnosti, můžete podat podnět příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.

K podnětu je vhodné přiložit zejména vlastní popis úrazu, dostupné lékařské zprávy, kopii komunikace se zaměstnavatelem a případné další důkazy.

Inspektorát práce může prověřit, zda zaměstnavatel dodržel své zákonné povinnosti při evidenci a ohlašování pracovních úrazů.

Je však důležité vědět, že inspektorát práce nemůže s konečnou platností rozhodnout soukromoprávní spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o existenci pracovního úrazu ani zaměstnanci přiznat konkrétní odškodnění.

Pokud zaměstnavatel odmítá odpovědnost za pracovní úraz, samotné podání podnětu inspektorátu proto nemusí vést k získání náhrady újmy.

Krok 6: Uplatněte nárok na odškodnění vůči zaměstnavateli

Pokud jsou splněny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele, můžete vůči němu uplatnit jednotlivé nároky na odškodnění.

Za újmu způsobenou pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, který je pro tento případ zpravidla ze zákona pojištěn. V praxi proto odškodnění často vyplácí příslušná pojišťovna zaměstnavatele.

Skutečnost, že zaměstnavatel odmítá úraz nahlásit své pojišťovně nebo s ní odmítá spolupracovat, však sama o sobě neznamená zánik Vašeho nároku na odškodnění.

Pokud zaměstnavatel odpovědnost odmítá, je potřeba posoudit jeho stanovisko, zajistit potřebné důkazy a uplatnit konkrétní nároky.

V některých případech může být možné dosáhnout odškodnění mimosoudní cestou. Pokud však zaměstnavatel odpovědnost nadále popírá a k dohodě nedojde, nezbývá než se obrátit na soud.

Krok 7: Pokud zaměstnavatel odmítá odpovědnost, zvažte soudní uplatnění nároku

Jestliže zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat a mimosoudní jednání nevede k dohodě, lze se domáhat odškodnění soudní cestou.

V soudním řízení bude potřeba prokázat zejména okolnosti vzniku pracovního úrazu, jeho souvislost s plněním pracovních úkolů, vzniklou újmu a příčinnou souvislost mezi úrazem a uplatňovanými následky.

Podle povahy případu mohou být významné svědecké výpovědi, zdravotnická dokumentace, pracovní dokumentace nebo znalecké posudky.

Soud může při rozhodování o uplatněných nárocích posoudit také spornou otázku, zda se skutečně jednalo o pracovní úraz.

Pokud zaměstnavatel odpovědnost odmítá, doporučujeme právní posouzení případu neodkládat. Jednotlivé nároky na odškodnění mohou podléhat promlčení a s postupujícím časem může být obtížnější zajistit potřebné důkazy.

Zaměstnavatel odmítl Váš pracovní úraz uznat? Zašlete nám stručný popis události a dostupnou dokumentaci. Posoudíme, jaké důkazy bude potřeba zajistit a jaké možnosti uplatnění odškodnění připadají v úvahu.

Nejčastější chyby zaměstnanců a jak se jim vyvarovat

Pokud zaměstnavatel pracovní úraz nenahlásil nebo odmítá uznat, může být následné uplatňování nároků na odškodnění složitější.

V praxi se setkáváme se situacemi, kdy zaměstnanci své nároky neuplatní včas nebo si nezajistí potřebné důkazy.

• Pozdní oznámení pracovního úrazu. Úraz je vhodné oznámit zaměstnavateli co nejdříve, ideálně bezprostředně po jeho vzniku. Pokud jste úraz oznámili ústně, doporučujeme oznámení následně potvrdit také písemně.
• Nedostatečné zajištění důkazů. Zaměstnanec by si měl co nejdříve opatřit lékařské zprávy, fotografie, kontakty na svědky a další dostupné důkazy. Později může být jejich zajištění obtížnější.
• Spoléhání se pouze na ústní sliby zaměstnavatele. Důležitou komunikaci doporučujeme vést písemně, zejména pokud zaměstnavatel přislíbil dodatečné zaevidování úrazu nebo jeho odškodnění.
• Nevyhledání lékařského ošetření. Absence zdravotnické dokumentace může podstatně ztížit prokazování vzniku zranění a jeho souvislosti s pracovním úrazem.
• Nesprávný popis úrazu v knize úrazů nebo ve zdravotnické dokumentaci. Pokud dokumentace obsahuje nesprávné nebo neúplné informace o průběhu úrazu, požádejte o jejich opravu nebo doplnění zákonným způsobem. Nepodepisujte popis události, o kterém víte, že neodpovídá skutečnosti, bez uvedení svých výhrad.
• Přijetí stanoviska zaměstnavatele bez odborného posouzení. Pokud zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz nebo tvrdí, že si zaměstnanec zranění způsobil sám, nemusí jeho stanovisko odpovídat skutečným okolnostem případu ani právní úpravě.
• Odkládání uplatnění nároku na odškodnění. Jednotlivé nároky mohou podléhat promlčení. Pokud zaměstnavatel odmítá odpovědnost, doporučujeme právní posouzení případu neodkládat.

Důležité je zejména nepovažovat odmítavé stanovisko zaměstnavatele za konečné rozhodnutí o Vašem nároku na odškodnění.

Kdy se obrátit na advokáta?

Pokud zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat, nezapsal jej do knihy úrazů nebo Vám odmítá vyplatit odškodnění, doporučujeme obrátit se na advokáta specializujícího se na odškodnění pracovních úrazů.

Právní pomoc může být zvlášť důležitá v případech, kdy zaměstnavatel popírá samotný vznik pracovního úrazu, tvrdí, že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy, nebo odmítá odpovědnost s odkazem na jeho zdravotní stav.

Samotné odmítnutí zaměstnavatele totiž neznamená, že zaměstnanec nemá nárok na odškodnění.

Advokát může posoudit okolnosti vzniku úrazu, pomoci zajistit potřebné důkazy a uplatnit jednotlivé nároky vůči zaměstnavateli a jeho pojišťovně.

Pokud zaměstnavatel odmítá odpovědnost a mimosoudní jednání nevede k dohodě, může být nezbytné uplatnit nároky před soudem. V takovém případě soud posoudí také spornou otázku, zda se skutečně jednalo o pracovní úraz a zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele.

Potřebujete poradit s odškodněním pracovního úrazu?

Utrpěli jste pracovní úraz a zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti? Obraťte se na nás!

Specializujeme se na problematiku pracovních úrazů a v rámci projektu První zdravotní pomáháme klientům s jejich odškodněním už 13 let. Naši zkušení advokáti za Vás obstarají komunikaci se zaměstnavatelem a uplatní všechny Vaše nároky na odškodnění.

Úvodní konzultace je nezávazná a zdarma.

Naši odměnu navíc platíte až ze získané částky. Pomůžeme Vám získat odškodnění, na které máte právo!

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

1) Co dělat, když zaměstnavatel nechce uznat pracovní úraz?

Požádejte zaměstnavatele o písemné sdělení důvodů jeho stanoviska. Zajistěte si zdravotnickou dokumentaci, svědecké výpovědi a další důkazy o okolnostech vzniku úrazu.

Pokud zaměstnavatel nadále odmítá odpovědnost, doporučujeme nechat případ právně posoudit a podle výsledku uplatnit nároky na odškodnění.

2) Mám nárok na odškodnění, když zaměstnavatel pracovní úraz nenahlásil?

Samotné nenahlášení pracovního úrazu zaměstnavatelem neznamená zánik nároku na odškodnění.

Rozhodující je, zda se skutečně jednalo o pracovní úraz a zda jsou splněny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele.

3) Jak prokázat pracovní úraz, když nemám žádné svědky?

Pracovní úraz lze podle okolností prokázat také jinými důkazy než přímými svědeckými výpověďmi.

Význam mohou mít například zdravotnická dokumentace, kamerové záznamy, fotografie, pracovní pokyny nebo komunikace se zaměstnavatelem.

Absence přímého svědka sama o sobě neznamená, že pracovní úraz nelze prokázat.

4) Může zaměstnavatel odmítnout pracovní úraz, protože jsem porušil bezpečnostní předpisy?

Samotné porušení bezpečnostních předpisů automaticky neznamená, že se nejednalo o pracovní úraz nebo že zaměstnanec nemá nárok na odškodnění.

Zaměstnavatel se může své odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit pouze při splnění zákonných podmínek.

5) Musí zaměstnavatel zapsat pracovní úraz do knihy úrazů?

Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci pracovních úrazů v knize úrazů, a to i v případě, že pracovní úraz nezpůsobil pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost trvala nejvýše tři kalendářní dny.

Zaměstnanec může požádat o potvrzenou kopii nebo výpis údajů o svém úrazu.

6) Může inspektorát práce uznat pracovní úraz místo zaměstnavatele?

Inspektorát práce může kontrolovat dodržování zákonných povinností zaměstnavatele, nemůže však s konečnou platností rozhodnout soukromoprávní spor o existenci pracovního úrazu ani přiznat zaměstnanci odškodnění.

Pokud mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nedojde k dohodě, může o sporných otázkách při rozhodování o uplatněných nárocích rozhodnout soud.

7) Co když zaměstnavatel tvrdí, že jsem zkolaboval a nejednalo se o pracovní úraz?

V takovém případě je potřeba podrobně posoudit skutečný průběh události, mechanismus vzniku zranění a příčinnou souvislost.

Samotné tvrzení zaměstnavatele, že příčinou úrazu byla zdravotní indispozice zaměstnance, nemusí být pro odmítnutí odpovědnosti dostačující.

Rozhodující jsou konkrétní okolnosti případu.

8) Mohu získat odškodnění, když zaměstnavatel odmítá pracovní úraz nahlásit pojišťovně?

Samotné odmítnutí zaměstnavatele nahlásit pracovní úraz své pojišťovně neznamená zánik Vašeho nároku na odškodnění.

Je však potřeba prokázat vznik pracovního úrazu a splnění zákonných předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele.

9) Jak dlouho mám na uplatnění odškodnění pracovního úrazu?

Jednotlivé nároky na odškodnění mohou podléhat odlišným pravidlům promlčení.

Je proto důležité posuzovat každý nárok samostatně, včetně okamžiku, kdy mohl být poprvé uplatněn.

Pokud zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat, doporučujeme právní posouzení případu neodkládat.

10) Kolik mohu získat za neuznaný pracovní úraz?

Výše odškodnění závisí zejména na povaze a závažnosti zranění, průběhu léčby, případných trvalých následcích a rozsahu ztráty na výdělku.

Vedle bolestného můžete podle okolností požadovat také odškodnění trvalých následků, náhradu ztráty na výdělku, rentu nebo náklady spojené s léčením a péčí.

‍

Mgr. Boris Achmedov, advokát

Vedoucí oddělení odškodnění a projektu První zdravotní

KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář

‍