Odškodnění za újmu na zdraví v důsledku dopravní nehody si většina lidí spojuje pouze s přímými účastníky. Český právní řád však chrání i tzv. sekundární oběti – tedy osoby, které samy nebyly zraněny, ale utrpěly psychickou újmu v důsledku nehody blízkého člověka. Nejčastěji jde o členy rodiny, jejichž život se tragicky změnil, ať už v důsledku úmrtí či vážného zranění blízkého.

Definice sekundární oběti

Sekundární obětí je osoba, která nebyla přímým účastníkem autonehody, ale utrpěla nepřímou újmu – zpravidla psychického charakteru. Typicky jde o:

• rodiče, děti, manžele či partnery zraněného nebo usmrceného při autonehodě,
• osoby žijící ve společné domácnosti,
• svědky tragické nehody, kteří následně trpí psychickými následky (např. PTSD, těžká deprese).

Rozlišení nároků:

• duševní útrapy – zásah do soukromého a rodinného života (§ 2959 občanského zákoníku),
• újma na zdraví (tzv. šoková újma) – pokud psychická reakce přeroste v nepříznivý zdravotní stav (psychické onemocnění), vzniká i nárok na majetkové odškodnění.

‍

Judikatura Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud opakovaně zdůrazňuje, že odškodnění pozůstalých a dalších blízkých osob má být přiměřené závažnosti zásahu do jejich osobnostních práv. Náhrada psychické újmy se přiznává nejen při úmrtí, ale i v případě těžkého zranění blízkého člověka, pokud zásadně zasáhlo do rodinného života. Soudy tak postupně rozvinuly pojetí ochrany, které chrání nejen fyzickou integritu obětí, ale i psychickou pohodu jejich blízkých a rodin, které zasáhla autonehoda.

Přelomový nález Ústavního soudu

Dle převratného nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/24 ze dne 28. 5. 2024 se však již příbuzný zemřelého nebo zraněného účastníka dopravní nehody může domoci nejen náhrady za duševní útrapy (tvořících tzv. nemajetkovou újmu za zásah do soukromého a rodinného života), ale rovněž i náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrady za ztrátu na výdělku při invaliditě, včetně účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, pokud bude vznik takových majetkových práv v příčinné souvislosti se škodní událostí, tj. s autonehodou. Tento judikát tak představuje zásadní posun ve prospěch sekundárních obětí a otevírá prostor pro širší ochranu jejich práv.

Jak prokázat psychickou újmu

Pro úspěšné uplatnění nároku je nezbytné doložit existenci a rozsah újmy. Typicky se využívají:

• lékařské posudky psychiatrů či psychologů, které potvrzují diagnózu (např. posttraumatickou stresovou poruchu, depresivní reakci apod.),
• svědecké výpovědi blízkých či kolegů, kteří popíšou změnu chování a života sekundární oběti,
• další dokumenty, např. potvrzení o pracovní neschopnosti nebo nutné léčbě.

Typické příklady z praxe a důležité okolnosti

• Rodina zraněného dítěte – rodiče, kteří byli svědky těžkého úrazu svého dítěte a následně trpí dlouhodobou psychickou zátěží.
• Svědek tragické nehody – osoba, která sice nebyla účastníkem nehody, ale přihlížela následkům a utrpěla závažnou psychickou újmu,
• Soudy zohledňují také intenzitu vztahu k oběti, ekonomickou závislost, přímé svědectví u nehody a chování viníka,
• Pro základní orientaci používají základní částku dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy, kterou zvyšují či snižují podle okolností.

Náhrada škody a odškodnění není vyhrazeno jen těm, kteří byli přímo zraněni. Odškodnění může patřit i těm, kteří utrpěli psychickou újmu nepřímo. Pokud hledáte odbornou pomoc při uplatnění nároku na odškodnění, obraťte se na nás. Postaráme se o to, abyste získali spravedlivou kompenzaci.

‍