Při pracovním úrazu nebo dopravní nehodě vzniká poškozenému také nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění (trvalých následků), který lze ohodnotit až po ustálení zdravotního stavu poškozeného. Tímto okamžikem však proces odškodňování nemusí vždy skončit, neboť u poškozeného může i po vyplacení odškodnění dojít ještě k dalšímu zhoršení jeho zdravotního stavu.

V tomto článku Vám přinášíme rozbor případu, který se dostal až k Nejvyššímu soudu, a který se zabývá otázkou dalších nákladů na léčbu po stabilizaci zdravotního stavu poškozeného.

Je elektrický vozík nadstandard, nebo zdravotní pomůcka?

Touto otázkou se zabýval i Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 357/2019. Jednalo se o případ muže (poškozeného), který po vážné dopravní nehodě utrpěl trvalé následky, mezi kterými byla třeba paraplegie, poúrazová svalová atrofie a problémy s horními končetinami. Pojišťovna mu vyplatila odškodné za utrpěnou bolest, psychickou újmu a ztížení společenského uplatnění. Obdržel také mechanický invalidní vozík, který používal k pohybu.

Poškozený si dva roky po dopravní nehodě pořídil terénní elektrický invalidní vozík pro paraplegiky, díky kterému se mohl pohybovat i v terénu a v přírodě. Začal tak trávit více času s rodinou, se kterou teď mohl podnikat různé aktivity venku. To přispělo k jeho komfortu a zlepšení psychického stavu. Jelikož byl ale vozík nákladný a poškozený jej považoval za důležitou zdravotní pomůcku, domáhal se jeho proplacení u pojišťovny. Ta ale cenu takového vozíku uhradit nechtěla, neboť jej považovala za neúčelný a nehospodárný náklad.

Podstata sporu spočívala v několika základních bodech:

• Je elektrický vozík jen nadstandard, jako tvrdila pojišťovna, nebo může významně přispět ke zlepšení zdravotního stavu a kvality života?

• Má poškozený nárok na úhradu dalších nákladů, i když už mu bylo vyplaceno odškodné za trvalé následky?

• Měla by se taková věc posuzovat jen medicínsky, nebo by se na ni mělo nahlížet extenzivněji i z ohledu kvality a důstojnosti života?

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se zabýval především otázkou, zda je možné elektrický vozík považovat za nadstandard nebo za pomůcku, na níž má nárok, neboť může zvýšit kvalitu života a zdravotní stav poškozeného. Pokud by tomu tak bylo, mohl by mít dotyčný nárok na jeho proplacení pojišťovnou. Soud se zabýval hlavně individuálními okolnostmi případu, jako je třeba to, že poškozený:

• byl před dopravní nehodou nadprůměrně aktivní sportovec,

• přišel kvůli úrazu o možnost provozovat mnoho činností, které byly nedílnou součástí každého jeho dne,

• je otcem a se svými dětmi pravidelně podnikal třeba výlety do přírody, což mu zraněním při dopravní nehodě bylo znemožněno,

• měl po úrazu potíže i s horními končetinami, což by mohl být v budoucnu problém při ovládání mechanického vozíku,

• u Obvodního a Městského soudu neproběhlo řádné dokazování a mnoho navrhovaných důkazů nebylo provedeno.

V řízení před nižšími soudy chyběly hlavně důkazy, zejména řádný znalecký posudek. Na základě těchto argumentů došel Nejvyšší soud k závěru, že elektrický vozík by:

• mohl navrátit poškozenému alespoň částečně možnost pravidelných aktivit s rodinou,

• mohl mu pomoci dostat se opět ven do přírody i mimo silnici,

• mohl výrazně přispět ke zlepšení psychického stavu a kvality života poškozeného.

Nejvyšší soud v daném případě vyslovil názor, že je třeba, aby obecné soudy vždy zjišťovaly, zda vozík je pomůckou pro udržení či zlepšení stavu pacienta či pomůckou, která „pouze“ jeho život zpříjemňuje. Pokud by bylo prokázáno, že je takovým prostředkem ke zlepšení kvality života poškozeného, mohl by představovat účelně vynaložený náklad na léčbu.

Současně znovu zopakoval již dříve vyslovený nárok, že tyto náklady lze nárokovat, přestože vlastní léčení u poškozeného již skončilo (jeho zdravotní stav je stabilizovaný).

Co z rozhodnutí vyplývá pro poškozené?

Nejvyšší soud ve svém rozsudku mimo jiné zdůraznil, že:

• účelnost nákladů léčby je třeba vykládat vždy individuálně a po řádném dokazování,

• je potřeba zohlednit kvalitu a důstojnost života spolu se sociálním začleněním poškozeného s ohledem na jeho dosavadní život,

• proplacení nákladů nelze požadovat dopředu, nýbrž pouze zpětně na základě prokázání skutečně vynaložených nákladů,

• náklady léčení lze požadovat, přestože vlastní léčení již skončilo (zdravotní stav je stabilizovaný), pokud některé potíže přetrvávají a vznikají v souvislosti s nimi další výdaje.

Ocitli jste se v situaci, kdy jste museli v souvislosti s trvalými následky úrazu vynaložit další náklady? Ať už to byly náklady související s další operací či horším zdravotním stavem, nákup zdravotnické pomůcky, nebo úprava bytu kvůli trvalým následkům, mohou Vám tím vzniknout další samostatné nároky, které můžete uplatnit vůči pojišťovně i tehdy, kdy Vám již bylo vyplaceno odškodnění trvalých následků. Neváhejte se proto obrátit na nás. Rádi s Vámi vše nezávazně zkonzultujeme a najdeme nejlepší řešení právě pro Vaši situaci. Naše služby se Vám vždy vyplatí!

‍