Úmrtí blízkého člověka patří k nejtěžším životním situacím. Pokud navíc k tragédii došlo vinou někoho jiného – například při dopravní nehodě, pracovním úrazu nebo v důsledku pochybení při léčbě – mají pozůstalí nejen právo na morální satisfakci, ale také zpravidla na finanční kompenzaci. V takových chvílích je důležité vědět, jak postupovat, jaké nároky lze uplatnit a jak vám může pomoci právní zástupce k dosažení spravedlnosti.

Co znamená nárok na odškodnění pozůstalých

Nárok na odškodnění pozůstalých zahrnuje právo získat finanční kompenzaci za duševní útrapy způsobené smrtí blízké osoby, ale také náhradu majetkové újmy – například přiměřených nákladů na pohřeb či ztrátu výživy. Smyslem odškodnění není život vrátit, ale poskytnout alespoň částečnou satisfakci a ekonomickou jistotu.

Kdy vzniká nárok

Nárok vzniká tehdy, pokud smrt nastala zaviněním jiné osoby nebo v souvislosti s její odpovědností. Typicky jde o:

• dopravní nehody,
• pracovní úrazy,
• pochybení zdravotnických zařízení,
• jiné případy, kdy někdo poruší právní povinnost a tím způsobí smrt.

Právní rámec odškodnění při úmrtí

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ukládá povinnost nahradit pozůstalým jak nemajetkovou újmu (duševní útrapy ze ztráty blízkého), tak i majetkovou újmu.

Odpovědnost za újmu může mít dvojí základ

• deliktní, pokud někdo poruší právní povinnost (např. řidič způsobí nehodu z nedbalosti),
• ‍smluvní, typicky u zdravotnických zařízení či zaměstnavatelů, pokud k úmrtí dojde v souvislosti s pochybením při poskytování služeb nebo pracovním úrazu.

Kdo má nárok na odškodnění

• ‍Nejbližší rodinní příslušníci – manžel/manželka, děti, rodiče.
• ‍Osoby blízké – například sourozenci nebo partneři, pokud prokážou úzký vztah k zesnulému.
• Výjimečné případy – i další osoby, pokud jim smrt způsobila prokazatelnou újmu.

Jak doložit vznik nároku

Pro uplatnění nároku je zpravidla potřeba:

• úmrtní list a doklad o vztahu k zesnulému,
• důkazy o zavinění (policejní protokol, lékařská dokumentace, znalecký posudek
• doložení psychické a existenční újmy,
• písemná žádost či výzva vůči odpovědnému subjektu (např. pojišťovně viníka).

Možnosti uplatnění nároku

Nárok na odškodnění lze uplatnit dvěma způsoby. V jednodušších případech je možné dosáhnout dohody s odpovědným subjektem nebo jeho pojišťovnou, což bývá rychlejší a méně zatěžující cesta. Pokud však k dohodě nedojde, přichází na řadu žaloba k soudu, kde se výše a důvodnost nároku posuzuje individuálně.

V obou variantách sehrává klíčovou roli právní zástupce, který pomůže s přípravou důkazů, vyjednáváním i zajištěním znaleckého posudku, respektive přesným vyčíslením spravedlivé částky.

Výše odškodnění a její určení

Soudy posuzují každou věc individuálně, přihlížejí k intenzitě vztahu a k závažnosti zásahu. V praxi se odškodnění pohybuje často v řádech statisíců až milionů korun.

Příklady z praxe

1. Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 3111/2018 – přiznáno 1 500 000 Kč každému z pozůstalých - manžel a dvě děti. Obecné soudy vycházely ze základní částky 500 000 Kč pro nejbližší osoby, kterou mimořádně navýšil s ohledem na věk dětí, existenční závislost rodiny, povolání zemřelé a závažné okolnosti případu. Nejvyšší soud tento postup akceptoval.
2. Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 2488/2023 – soud potvrdil, že nárok na náhradu duševních útrap náleží nejen manželům, rodičům či dětem, ale i sourozencům. Zdůraznil, že pokud spolu sourozenci prožili dětství a udržovali alespoň určité rodinné pouto, nelze odškodnění zcela odmítnout. Částka může být nižší než u nejbližších osob, ale nárok na spravedlivou     kompenzaci zůstává zachován.
3. Judikatura také zdůrazňuje, že kompenzace musí odpovídat i evropským standardům (srovnání s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv).
4. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 894/2018, zaujal stanovisko k výši náhrady na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké, kdy dospěl k závěru, že za základní částku náhrady lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy.
5. Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I ÚS 2844/14, vymezil podmínky k určení odškodnění duševních útrap pozůstalých při úmrtí osoby blízké, jimiž jsou zejména:
   

‍na straně poškozeného a osob jemu blízkých:

• intenzita jejich vztahu (v předmětném případě byl vztah mezi poškozenými a zesnulým velmi intenzivní); ‍
• věk zemřelého a pozůstalých (v předmětném případě byl zesnulý v nejlepších letech života a mezi poškozenými se nacházejí 4 nezletilé děti);
• případná existenční závislost na zemřelém (v předmětném případě byl zesnulý jedním z živitelů početné rodiny, jeho příjmy představovaly významný přínos do rodinného rozpočtu);
• případné poskytnutí jiné satisfakce;

na straně škůdce:

• postoj škůdce;
• dopad události do jeho duševní sféry; ‍
• majetkové poměry škůdce; a
• ‍míra zavinění.

Jak je vidět na příkladech z praxe, odškodnění duševního útrap je složitá disciplína, v níž má laik malou šanci se orientovat bez pomoci zkušených odborníků. Neodkládejte proto uplatnění svého nároku a vyhledejte právní pomoc. Jen tak zajistíte, že vaše práva budou důstojně chráněna a budete mít šanci na spravedlivou kompenzaci. Pokud jste přišli o blízkého v důsledku pracovního úrazu, dopravní nehody, pochybení lékaře či jiného protiprávního jednání, obraťte se na nás. Pomůžeme vám projít celým procesem a domoci se spravedlivého odškodnění.