Zdravotní péče má člověku pomoci, ne mu škodit. Přesto se může stát, že zásah lékaře může místo zlepšení přinést pacientu komplikace, bolest nebo dokonce zanechá trvalé následky. Pokud k tomu dojde v důsledku pochybení lékaře nebo zdravotnického zařízení, má pacient právo na odškodnění. Tento článek Vám přiblíží, kdy lze za zhoršení zdravotního stavu žádat náhradu škody, jaké jsou právní možnosti a jak celý proces uplatnění nároku probíhá.

Kdy jde o odpovědnost lékaře

Lékař nese odpovědnost, pokud při poskytování péče nejednal v souladu s odbornými standardy, tedy „lege artis“. Musí zvolit správný postup, provést potřebná vyšetření, informovat pacienta o rizicích a dodržet povinnosti vyplývající z práva a lékařské etiky. Odpovědnost nastává ve chvíli, kdy jeho chyba způsobí pacientovi újmu – a to nejen fyzickou, ale i psychickou, společenskou nebo finanční.

Co je „zhoršení zdravotního stavu“

Zhoršení zdravotního stavu znamená, že po lékařském zásahu došlo k objektivnímu zhoršení pacientovy kondice – může jít o nové onemocnění, ztrátu funkce orgánu, trvalé bolesti, omezení pohyblivosti nebo psychické potíže. Ne vždy musí být příčina jasná na první pohled, ale pokud je prokazatelné, že k poškození došlo vinou nesprávného postupu, může pacient žádat kompenzaci.

Typické případy z praxe

Běžně se setkáváme například s těmito situacemi:

• opomenutí včasné diagnostiky závažného onemocnění (např. rakovina),
• provedení zákroku bez informovaného souhlasu pacienta,
• chybný výkon operace (např. poškození nervu),
• nevhodně zvolená nebo špatně vedená léčba,
• infekce získaná při hospitalizaci vinou nedodržení hygienických pravidel.

Právní rámec nároku

Základ odpovědnosti vychází z občanského zákoníku (§ 2894 a násl. OZ), který upravuje náhradu újmy. V oblasti zdravotnictví platí navíc specifická pravidla – lékař je povinen jednat odborně a s náležitou péčí. Pokud pacient prokáže, že došlo k pochybení a že jeho zdravotní stav se vinou lékaře zhoršil, může se domáhat náhrady újmy na zdraví. Výše odškodnění se odvíjí od závažnosti újmy a jejích důsledků. Odškodnění má pomoci pacientovi zmírnit dopady této újmy a usnadnit mu návrat k co nejplnohodnotnějšímu životu.

V případě prokázání pochybení má pacient nárok na:

• náhradu bolesti a ztížení společenského uplatnění,
• úhradu nákladů na léčbu (například rehabilitace, psychoterapie, léčiva)
• kompenzaci ztráty na výdělku,
• případně i morální satisfakci.

Kdo odpovídá – lékař vs. zařízení

Ve většině případů odpovídá zdravotnické zařízení jako poskytovatel péče, nikoli samotný lékař. Výjimkou jsou případy, kdy lékař jednal mimo rámec své pracovní smlouvy nebo svévolně.

Typy chyb vedoucích ke zhoršení zdravotního stavu

K poškození zdraví pacienta může dojít z různých důvodů, přičemž mezi nejčastější chyby lékařů patří nesprávná léčba, nedostatečná diagnostika a opomenutí potřebné péče. Nesprávná léčba může zahrnovat například použití nevhodných léků, nesprávné dávkování či ignorování vedlejších účinků léčiva. Takové chyby mohou vést k toxickým reakcím, zhoršení základního onemocnění nebo vzniku nových zdravotních problémů.

Další rizikovou oblastí je nedostatečná diagnostika, kdy lékař zanedbá provedení potřebných vyšetření nebo mylně interpretuje jejich výsledky. V důsledku toho může dojít ke zpoždění diagnózy závažného onemocnění, například nádoru či infekce, a tím i ke zhoršení prognózy pacienta. Neméně závažné je také opomenutí léčby – tedy situace, kdy lékař přehlédne příznaky, odmítne poskytnout další péči nebo odkládá nutnou hospitalizaci. I tím může způsobit nevratné následky.

Jak prokázat příčinnou souvislost

Aby mohl být nárok na odškodnění úspěšně uplatněn, je třeba prokázat, že existuje přímá souvislost mezi pochybením lékaře a následným zhoršením zdravotního stavu. V praxi tento úkol nebývá jednoduchý a často vyžaduje odborné posouzení.

Klíčovým důkazem bývá lékařský znalecký posudek, který zhodnotí, zda byla péče poskytnuta v souladu s pravidly lékařské vědy a zda pochybení skutečně způsobilo zdravotní újmu. Posudek se obvykle opírá o srovnání průběhu konkrétní léčby se zavedenými lékařskými standardy a doporučeními odborných společností. Pokud existuje ustálený odborný názor na to, jak měl lékař správně postupovat, lze snáze ukázat, že odchylka od tohoto postupu vedla k újmě.

Postup uplatnění nároku

Prvním krokem pacienta bývá kontaktování příslušného zdravotnického zařízení, neboť poškozený nejdříve musí získat kompletní zdravotnickou dokumentaci, která se vztahuje k jeho léčbě. Tento krok je nezbytný, aby poškozený mohl pověřit nezávislého znalce k posouzení správnosti postupu zdravotníků při jeho léčbě. Pokud posudek znalce v příslušném odvětví potvrdí domněnky poškozeného, může se následně poškozený domáhat po příslušném zdravotnickém zařízení náhrady újmy. Rovněž výši této újmy je vhodné nechat ohodnotit znalcem, aby poškozený získal představu o výši odškodnění, na které má nárok. Zdravotnická zařízení (např. nemocnice) mohou následně poškozeným nabídnout na základě takových podkladů mimosoudní dohodu, což může být rychlé a méně stresující řešení pro všechny zúčastněné.

Pokud k dohodě nedojde, je možné domáhat se nároku soudní cestou. Zvláště v komplikovaných případech je vhodné obrátit se na advokáta, který zajistí zpracování žaloby, shromáždí důkazy a bude pacienta zastupovat při jednání s protistranou i u soudu. V případě úspěchu jsou náklady řízení často hrazeny žalovaným subjektem, tedy zpravidla zdravotnickým zařízením.

Zdraví je to nejcennější, co máme. Pokud máte podezření, že došlo k poškození či ke zhoršení zdravotního stavu vinou lékařského pochybení, nečekejte. Sledujte svůj zdravotní vývoj, dokumentujte průběh léčby a co nejdříve konzultujte situaci s právníkem. Jen včasná reakce může zabránit dalším škodám a může zajistit spravedlivé odškodnění. Potřebujete s případem pomoci? Nezůstávejte na to sami. Oslovte naše odborníky, kteří vám pomohou situaci řešit citlivě, odborně a efektivně.

‍