Při návštěvě lékaře očekáváme správnou péči, pochopení a hlavně jistotu, že dostáváme odpovídající diagnózu. Co když se ale stane chyba? Co když je stanovená diagnóza nesprávná, léčba neúčinná nebo zcela nevhodná – a vy kvůli tomu utrpíte újmu na zdraví? V tomto článku vám vysvětlíme, co je chybná diagnóza, jak poznat, že k ní mohlo dojít, jaké následky může mít a kdy a jak máte právo žádat odškodnění.

Co je chybná diagnóza

Chybná diagnóza znamená, že lékař určil nesprávnou příčinu zdravotních obtíží, nebo skutečný problém vůbec nezachytil. Může jít například o:

  • mylnou diagnózu (léčí se nemoc, kterou ve skutečnosti nemáte),
  • opožděnou diagnózu (lékař přijde na problém pozdě, až po zhoršení stavu),
  • opomenutí diagnózy (například přehlédnutí příznaků infarktu, nádoru nebo zánětu).

Takové chyby mohou mít zásadní důsledky – někdy i nevratné.

Nesprávná diagnóza neznamená jen nepříjemnost. V praxi často vede k:

  • zbytečnému užívání léků nebo absolvování zákroků,
  • zhoršení onemocnění vlivem nevhodné léčby nebo její absence,
  • delší pracovní neschopnosti, ztrátě příjmu a životního omezení,
  • psychickým dopadům – úzkostem, stresu a ztrátě důvěry v systém,
  • trvalým následkům nebo invaliditě.

Proč a kdy žádat odškodnění

Ne každá lékařská chyba znamená automaticky nárok na odškodnění. Rozhodující je, zda došlo k reálné újmě – na zdraví, příjmech nebo jiných aspektech života. Každý lékař je ze zákona povinen poskytovat péči na odpovídající odborné úrovni – tzv. lege artis. Pokud tuto povinnost poruší a způsobí pacientovi újmu, může nést odpovědnost. Zákon stanovuje, že ten, kdo poruší právní povinnost a způsobí tím škodu, odpovídá za její náhradu (§ 2894 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). U lékaře to znamená povinnost nahradit újmu, pokud nedodrží standard odborné péče. V mnoha případech nenese odpovědnost pouze lékař, ale také zdravotnické zařízení (nemocnice či klinika), pokud ke škodě došlo v rámci jeho provozu – například kvůli špatné organizaci péče, komunikaci mezi odděleními nebo technickému selhání.

Máte právo požadovat náhradu například v situacích, kdy:

  • kvůli chybné diagnóze došlo ke zpoždění v léčbě,
  • následně musíte podstoupit náročnější či bolestivější zákroky,
  • vznikly vám výdaje na léčbu, pomůcky nebo domácí péči,
  • došlo ke ztrátě výdělku nebo pracovních možností,
  • došlo ke zhoršení kvality života.

Prokázání chybné diagnózy není vždy jednoduché, ale klíčovou roli v tomto procesu hraje nezávislý odborný posudek. Ten slouží k porovnání konkrétního případu pacienta s běžným lékařským postupem, který by byl za daných okolností obvyklý a odborně správný.

Zásadní je zjistit, zda by lékař s odpovídající specializací a zkušenostmi jednal jinak – a zda by tím mohl chybu odhalit nebo jí předejít.

Významným podpůrným prvkem mohou být také vyjádření dalších odborníků, kteří poskytnou svůj pohled na věc. V některých případech je nezbytný i znalecký posudek soudního znalce, který zhodnotí celý postup a stanoví, zda byla diagnóza stanovena lege artis – tedy v souladu s odbornými standardy a pravidly lékařské vědy.

Jaké důkazy budete potřebovat

  • kompletní zdravotnickou dokumentaci,
  • lékařské zprávy, doporučení a laboratorní výsledky,
  • znalecký posudek či stanovisko jiného lékaře,
  • záznamy o komunikaci s lékaři nebo nemocnicí,
  • případně svědectví dalších osob (např. rodiny, která se o vás starala).

Výše a forma odškodnění

  • Bolestné – náhrada za fyzickou a psychickou bolest, vychází ze znaleckého posudku.
  • Ušlý zisk - jednorázově či opakované odškodnění (např. renta) 
  • Náklady na léčbu – například léky, rehabilitace, cestovné nebo náhradu domácí péče.
  • Ztížení společenského uplatnění – při trvalém poškození zdraví, pokud následky nesprávné diagnózy či léčby zásadně ovlivní váš osobní, pracovní nebo společenský život.

Co dělat, pokud máte podezření na chybnou diagnózu

Chyby se mohou stát – ale pokud vám nesprávná diagnóza způsobila zdravotní, psychické nebo finanční potíže, není třeba se bát hledat řešení.

Doporučujeme:

  1. Shromážděte dokumentaci – zprávy, nálezy, doporučení.
  2. Sepište průběh léčby a vaše potíže.
  3. Zajistěte si odborné vyjádření (názor druhého lékaře) nebo znalecký posudek.
  4. Obraťte se na specializované právníky – čím dříve, tím lépe.

Chybná diagnóza může způsobit více než jen zdržení v léčbě – může ovlivnit kvalitu vašeho života. Pokud máte podezření, že došlo k omylu, nenechávejte to být.

✔️ Máte právo na odpovědi.
✔️ Máte právo na spravedlivé odškodnění.
✔️ A hlavně: máte právo na důstojné zacházení.

Potřebujete s případem pomoci? Nezůstávejte na to sami. Oslovte naše odborníky, kteří vám pomohou situaci řešit citlivě, odborně a efektivně.