Zaměstnanec poškozený pracovním úrazem má právo na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. K získání takto vysokého odstupného je však třeba splnit určité podmínky.
Ročně je České školní inspekci nahlášeno několik desítek tisíc záznamů o školních úrazech, přičemž k nejpočetnějším zraněním dochází na základních školách.
Pracovní úraz nemusí znamenat jen dočasný výpadek příjmu. Nárok na náhradu ztráty na výdělku může zaměstnanci vzniknout i po skončení pracovního poměru, pokud zdravotní následky nadále brání výkonu práce. V článku vysvětlujeme, kdy má poškozený zaměstnanec právo na odškodnění, jak se náhrada vypočítává a jaké chyby pojišťovny při likvidaci nároků nejčastěji dělají.
Dopravní nehody bohužel leckdy končí tragicky – smrtí. V případě, že zemřelý nehodu nezpůsobil, mají jeho nejbližší pozůstalí právo na odškodnění nemajetkové újmy, neboli duševních útrap.
Při dopravní nehodě často dochází k utrpění vážné újmy na zdraví, přičemž viník dopravní nehody je tak povinen podrobit se trestnímu stíhání za ublížení na zdraví z nedbalosti, v těch nejtragičtějších případech pak za usmrcení z nedbalosti.
ejvyšší soud v čerstvě publikovaném rozsudku z letošního května vyhověl dovolání muže, který od svého zaměstnavatele dosud marně žádal odškodnění újmy na zdraví způsobené během služební cesty, a to pádem na sjezdovce.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku z června letošního roku judikoval, že pokud existuje postup, který snižuje riziko vzniku škody na zdraví a poskytovatel zdravotní péče takový postup nepoužil, i přestože mu byl dostupný, musí přesvědčivě zdůvodnit, proč ke zmíněnému postupu nepřistoupil.
