Právní rámec v České republice

V České republice je právní ochrana obětí trestných činů zakotvena zejména v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Tento zákon definuje, kdo je považován za oběť, jaká má práva a jaké formy pomoci jí náleží. Obětí trestného činu může být fyzická osoba, které bylo trestným činem způsobeno újma na zdraví, majetková škoda nebo jiná nemajetková újma.

Ublížením na zdraví se rozumí takový zásah do tělesného stavu oběti, který jí znemožňuje obvyklý způsob života po dobu minimálně tří týdnů a vyžaduje lékařské ošetření. Nejčastěji jde o zlomeniny, otřesy mozku, silné pohmožděniny, ale i vyvolání potratu, mučivé útrapy nebo usmrcení.

‍

Druhy odškodnění a kdo může žádat o peněžitou pomoc od státu

Oběť má v zásadě dvě hlavní cesty, jak se domoci náhrady škody:

1. Odškodnění od pachatele

V rámci trestního řízení má oběť možnost požadovat náhradu škody přímo po pachateli. Tento nárok se uplatňuje prostřednictvím tzv. adhezního řízení, tedy přímo v rámci hlavního líčení. Soud může rozhodnout o povinnosti pachatele škodu nahradit.

V praxi však často dochází k problémům s reálným vymožením přiznané částky – pachatel bývá nemajetný, nedohledatelný nebo škodu záměrně neuhradí.

2. Peněžitá pomoc ze strany státu

Zákon o obětech trestných činů stanovuje konkrétní skupiny osob, které mají nárok na peněžitou pomoc ze strany státu. Právo na tuto pomoc není automatické pro každou oběť, ale je podmíněno typem trestného činu a jeho dopadem. Konkrétně se podle § 24 zákona č. 45/2013 Sb. jedná o tyto případy:

a) oběť, které bylo v důsledku trestného činu na ní spáchaného ublíženo na zdraví,

b) oběť, které byla v důsledku trestného činu na ní spáchaného způsobena těžká újma na zdraví,

c) osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu,

d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti na ní spáchaného a dítě, na kterém byl spáchán trestný čin týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), kterým vznikla nemajetková újma.

‍

Problematika odškodnění v případě pozůstalých osob

V české praxi je výše odškodnění pozůstalých po oběti trestného činu výrazně individualizována. Nezáleží pouze na příbuzenském vztahu, ale zejména na kvalitě vzájemných vazeb, emocionální závislosti a konkrétních okolnostech ztráty.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 293/2018 zdůrazňuje, že rozhodující je intenzita a kvalita vztahu – jak často se pozůstalý s poškozeným vídal, zda si pomáhali a udržovali blízký kontakt. Vyšší náhrada se přiznává i v případech, kdy pozůstalý trpěl psychickými následky nebo byl přímým svědkem tragické události. Výše odškodnění může být naopak nižší, pokud má pozůstalý širší rodinu, která mu poskytuje oporu, nebo pokud nebyl na poškozeném existenčně závislý. Naopak, vyživovací povinnost poškozeného (např. vůči manželce či rodiči) může výši nároku navýšit. Soudy často vycházejí z dvacetinásobku průměrné mzdy jako orientačního základu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 894/2018).

Nad rámec výše uvedeného je třeba upozornit na stále živější debatu ohledně kritéria věku poškozeného. Zatímco starší rozhodnutí Nejvyššího soudu zohledňují předpokládanou délku dožití jako faktor, novější nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1010/22 kritizuje tento přístup jako diskriminační a připouští věk pouze jako výjimečný doplněk při zvažování dalších okolností.

‍

Jaké výše může peněžitá pomoc ze strany státu dosáhnout?

• U ublížení na zdraví paušální částky 10.000,- Kč, nebo výše odpovídající skutečnému nároku poškozeného, maximálně však do výše 200.000,- Kč.
• U těžkého ublížení na zdraví paušální částky 50.000,- Kč, nebo výše odpovídající skutečnému nároku poškozeného, maximálně však do výše 200.000,- Kč.
• V případě trestného činu, v jehož důsledku došlo ke smrti, ve výši paušálu 200.000,- Kč (jde-li o sourozence, pak paušál činí 175.000,- Kč). Je-li více pozůstalých, bude poskytnuta peněžitá pomoc celkově do maximální výše 600.000,- Kč, která se rozdělí podle počtu pozůstalých.
• U trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a u trestného činu týrání svěřené osoby se hradí náklady psychoterapie a fyzioterapie či jiné odborné pomoci do výše max. 50.000,- Kč.

Vždy je potřeba pamatovat na to, že skutečný nárok je nutné doložit. Například všechna potvrzení o ušlé ztrátě na výdělku, potvrzení o výdajích a nákladech spojených s léčením. Přitom se odečítají částky, které oběť obdržela z titulu náhrady škody, pokud se tak stalo v době podání žádosti. Dokládat tyto údaje oběť v žádosti nemusí, pokud o jejich výši již bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem.

Stát neposkytne peněžitou pomoc, jestliže oběť

a) je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení,

b) nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele, nebo

c) neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost.

‍

Jak postupovat při žádosti o peněžitou pomoc?

Oběť musí podat žádost u Ministerstva spravedlnosti, a to nejpozději do 2 let ode dne, kdy se o trestném činu dozvěděla a nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu. V žádosti musí být uvedeny:

• jméno a příjmení poškozeného, jeho datum narození, bydliště, rodné číslo, kontaktní adresu, případně i telefonní spojení,
• popis trestného činu, označení útvaru Policie ČR nebo jiného orgánu činného v trestním řízení
• doložení újmy (např. lékařská zpráva, rozsudek, výslech), údaje o tom, co poškozený učinil k vymáhání škody, případně potvrzení o vymáhání škody po pachateli
• údaje o majetkových a výdělečných poměrech poškozeného

Ministerstvo má zákonnou lhůtu 3 měsíce na vyřízení žádosti.

‍

Podpora a role institucí

Kromě policie a soudů hrají v procesu odškodnění důležitou roli také neziskové organizace, které obětem poskytují právní, psychologickou i sociální pomoc.

Stát má odpovědnost nejen za trestání pachatelů, ale i za účinnou pomoc obětem. Ta nespočívá pouze v odškodnění, ale také v prevenci, poradenství a ochraně. Odškodnění oběti trestného činu je zásadní součástí spravedlnosti. Nejde jen o peníze, ale o uznání utrpení a zajištění důstojnosti oběti. I když český právní rámec poskytuje určitou míru ochrany, stále existují mezery v informovanosti, přístupu k pomoci a efektivitě systému. Základem zůstává, aby oběti věděly, že na svou újmu nejsou samy – a že mají právo na nápravu.

‍