Míra spoluzavinění vyjadřuje, v jaké míře se sám poškozený spolupodílel na vzniku újmy. V rozsahu spoluzavinění je vyloučena odpovědnost škůdce za vzniklou újmu. Tedy, jestliže je například míra spoluzavinění 20 %, pak škůdce hradí jen 80 % z celkové vzniklé újmy. V našem právním řádu neexistuje žádný ucelený systém, který by stanovil míru spoluzavinění pro konkrétní situaci. Je tomu proto, že by bylo velice těžké postihnout všechny situace, které v životě mohou nastat, a navíc v každé konkrétní situaci může obdobné jednání vyvolat rozdílné následky – kdy například v jedné situaci nepřipoutání se bezpečnostním pásem může být rozdíl mezi životem a smrtí, v druhé situaci může být fakt, že poškozený nebyl připoután bezpečnostními pásy, zcela irelevantní, neboť konečný výsledek by zůstal stejný. Avšak rozhodovací praxe soudů poskytuje alespoň jakési vodítko, které umožňuje určit minimálně očekávanou míru spoluzavinění.
Pro účely náhrady újmy při dopravní nehodě je typicky prvním, kdo určuje míru spoluzavinění, pojišťovna škůdce, která má zcela ve své diskreci, zda a v jakém rozsahu míru spoluzavinění určí. Míra spoluzavinění přitom může být v rozsahu od 0 % až do 100 %. V případě, že poškozený nesouhlasí s tím, jakou míru spoluzavinění pojišťovna určila, může se obrátit na pojišťovnu s žádostí o přehodnocení svého stanoviska. Jestliže pojišťovna své stanovisko nepřehodnotí, pak jedinou cestou, jak vymoci přiměřené plnění, je obrátit se na soud. V případě trestního řízení může určit míru spoluzavinění trestní soud.
Překročení maximální povolené rychlosti
Zde je situace velice proměnlivá, záleží zejména na tom, o kolik byla maximální rychlost překročena a jaký důsledek překročení rychlosti vyvolalo.
Nepřipoutání se bezpečnostním pásem
Soudy zde posuzují, k jakým následkům (větším či menším) by došlo, pokud by byl poškozený připoután. Obvyklá míra spoluzavinění se v tomto případě pohybuje mezi 10 % – 30 %. Nejsou však výjimečné případy, kdy soud shledá spoluzavinění ve výši 50 %, pokud je zřejmé, že užití bezpečnostních pásů by razantně snížilo vzniklou újmu na zdraví.
Jízda s osobou pod vlivem alkoholu nebo návykové látky
Soudy přičítají spoluúčast spolujezdci v případě, že vědomě sedl do vozidla s řidičem, který byl pod vlivem alkoholu nebo návykové látky. Míra spoluúčasti je zpravidla vyšší než 30 % a neobvyklou není spoluúčast ve výši až 50 %.
Jízda na kole bez helmy
Podobně jako u bezpečnostních pásů je nutné posuzovat, zdali by v daném konkrétním případě byla helma způsobilá alespoň částečně zmírnit vzniklou újmu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy cyklista jel bez helmy a se sluchátky, nevzniklo mu však zranění oblasti hlavy. V tomto případě soud stanovil míru spoluzavinění na 20 %.
Sražení chodce při přecházení vozovky
Při přecházení vozovky soud zejména zkoumá přehlednost úseku, kde chodec vozovku přecházel a viditelnost v době nehody. V případě, kdy řidič pod vlivem návykových látek srazil chodkyni, která přecházela mimo přechod pro chodce, byla míra spoluzavinění chodkyně stanovena na 10 %. Soud posuzoval i případ, kdy podnapilý chodec ležel v noci na vozovce. Soud v tomto případě stanovil míru spoluzavinění na 70 %.
