Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Není-li zaměstnanec schopen vykonávat práci z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, má dle zákoníku práce právo na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak po skončení pracovní neschopnosti, rovněž nazývanou jako renta. Tento nárok je jedním z nejčastěji uplatňovaným ze strany poškozených zaměstnanců při odškodnění pracovního úrazu.

Vznik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti


Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tedy vzniká v případě, jestliže pracovní neschopnost vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Zákoník práce zároveň nepodmiňuje trvání nároku na náhradu za ztrátu na výdělku trváním pracovního poměru se zaměstnavatelem, který za pracovní úraz zaměstnance odpovídá. Zaměstnanci tak přísluší nárok i poté, co v průběhu pracovní neschopnosti rozvázal pracovní poměr.

Výpočet ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Zmiňovaná ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítá jako rozdíl mezi průměrným hrubým výdělkem dosahovaným před vznikem pracovního úrazu či nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy či platu, případně plnou výší nemocenského.

Jednorázové odškodnění nebo měsíční splátky?

Pravdou je, že ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen hradit dle zákoníku práce pravidelně, a to jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem na jiné formě výplaty. Nutno podotknout, že se takto v praxi často neděje. Proto odmítne-li Vám zaměstnavatel ztrátu na výdělku vyplácet pravidelně, porušuje tím zákon.

Z jakého rozhodného období se vychází?

Rozhodným obdobím pro výpočet je poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před úrazem, nebo předchozí kalendářní rok, a to podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Vřele tedy doporučujeme vyžádat si od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za obě výše uvedená období, a to právě z důvodu možnosti posoudit, který průměrný výsledek bude pro zaměstnance při výpočtu příznivější.

Určité problémy při posuzování vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku vznikají u nemocí z povolání, jež jsou způsobeny tím, že proces ověřování, posuzování a rozhodování o tom, zda konkrétní osoba trpí nemocí z povolání, v praxi mnohdy trvá neúměrně dlouho.

Stal-li se Vám pracovní úraz či nemoc z povolání, obraťte se na náš specializovaný tým za účelem bezplatnému posouzení Vašeho případu a předejděte tak případným problémům.