Zmačkané plechy, krev, záchranáři, vrtulník, v nejhorším případě pohřební služba. To je situace, se kterou se můžeme setkat na našich silnicích téměř každý den.

U řady lidí může tento nepříjemný zážitek přetrvávat v mysli hodně dlouho a způsobovat jim problémy s psychikou. Nový občanský zákoník pro tyto osoby zavádí označení sekundární oběť.

Sekundární obětí je člověk, který při neštěstí utrpí psychickou újmu. Ta se může projevit depresí, nervovým šokem, nespavostí nebo traumatem. Toto osobní neštěstí z něj dělá nepřímou oběť nehody. A přitom nemusí (ale může) mít příbuzenský nebo blízký vztah s tím, koho dopravní nehoda postihla. Psychický otřes lze utrpět například přítomností u něčí smrti.

Dosud platilo, že nárok na odškodnění měly pouze osoby se vztahem k oběti a náhrada se vyplácela maximálně do výše 240 tisíc korun. Odškodnění bylo možné přiznat přímým příbuzným nebo osobě, která žila s obětí nehody ve společné domácnosti. Přitom uvedené osoby nemusely být přítomny u neštěstí.

Jak se bude nově posuzovat skutečnost, zda dotyčná osoba skutečně utrpěla psychickou újmu? Nárok na odškodnění sekundární oběti bude muset být prokázán. Bude se tak dít na základě výpovědi poškozeného, posudků znalců a ošetřujících lékařů. Újma je záležitost subjektivní, proto by měl mít možnost žádat o náhradu nemajetkové škody každý, kdo pociťuje, že mu nehoda významně poznamenala psychiku, a narušila tak jakýmkoliv způsobem dosavadní život.

Výše náhrady psychické újmy bude posuzována individuálně, každý případ zvlášť, což je velmi spravedlivé.